Triatlon na Letních olympijských hrách 2000

Poprvé v historii se triatlon na Letních olympijských hrách 2000 zařadil mezi olympijské sporty. Závod žen proběhl 16. září, o den později se uskutečnil závod mužů, který přinesl České republice bronzovou medaili Jana Řehuly. Soutěže proběhly v sydneyském přístavu v bezprostřední blízkosti Opery v Sydney.

Triatlon
na Letních olympijských hrách 2000
Základní údaje
PořadatelMezinárodní triatlonová unie
Mezinárodní olympijský výbor
DějištěOpera v Sydney
Datum16. - 17. září 2000
Soutěže2 (1 muži, 1 ženy)
Startující110 z 34 zemí
Soutěže
jednotlivcimužiženy

seznam medailistů2004 >>
Opera v Sydney byla kulisou olympijského triatlonového závodu, který startoval a končil přímo v její blízkosti

Průběh soutěží

Triatlon byl zařazen rozhodnutím Mezinárodního olympijského výboru mezi olympijské sporty v září 1994,[1] v Sydney tak zažil svou olympijskou premiéru.

Závod žen sledovalo na 200 tisíc lidí s očekáváním vítězství domácí závodnice, které bylo podloženo úspěchy Australanek na předchozích mistrovstvích světa.[2] Plaveckou část závodu vyhrála Sheila Taorminová, na předchozí olympiádě v Atlantě olympijská šampionka v plavecké štafetě.[3] V dalším průběhu se ale do čela dostala trojice, která ovládla světový pohár v Sydney rok před tím. Až do posledních 200 metrů běžely bok po boku Švýcarka Brigitte McMahonová a Australanka Michellie Jonesová, pak se odpoutala McMahonová a zvítězila.[4] Naše reprezentantka Renata Berková skončila na 29. místě.

V okamžiku, kdy jsem proťal cílovou pásku, jsem byl strašně rád, že se mi podařilo uspět právě zde v Austrálii, kterou považuji za svůj druhý domov.
 Jan Řehula, 17. září 2000[5]

Po cyklistické části závodu mužů byla na čele dvojice Conrad Stoltz z JAR a mistr světa Olivier Marceau z Francie, kteří měli značný náskok. Část pelotonu zbrzdily pády, při jednom z nich musel zastavit i Kanaďan Simon Whitfield a do třetí části závodu vybíhal až daleko na 24. místě.[6] V běhu se do vedení dostal Němec Stephan Vuckovic a ještě 800 metrů vedl s minutovým náskokem, přesto ho 200 metrů před cílem předběhl Whitfield a zvítězil s pohodlným náskokem 13 sekund.[7] Prvních pět triatletů dosáhlo nejlepších časů v běhu. Whitfield vyhrál, přestože za poslední rok nezískal ani jedno prvenství a ve světovém žebříčku byl až třináctý.[8] Jan Řehula se vyhnul v cyklistice pádu a držel se ve skupince pronásledovatelů, kterou vedl Kazachstánec Dmitrij Gaag. Když se roztrhala, držel se Whitfielda a spolu s ním se vytáhl na stupně vítězů. Gaaga nakonec za sebou nechal o 17 sekund a získal bronz.[5]

Medailisté

Soutěž Zlato Stříbro Bronz
Muži  Simon Whitfield
Kanada (CAN)
 Stephan Vuckovic
Německo (GER)
 Jan Řehula
Česko (CZE)
Ženy  Brigitte McMahonová
Švýcarsko (SUI)
 Michellie Jonesová
Austrálie (AUS)
 Magali Messmerová
Švýcarsko (SUI)

Odkazy

Reference

  1. The History of Triathlon [PDF]. USA Triathlon, [po 2006] [cit. 2008-05-23]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
  2. WALLECHINSKY, David. The Complete Book of the Olympics. London: Aurum Press, 2004. 1171 s. ISBN 1-85410-990-1. S. 1022. (anglicky)
  3. CLAREY, Christopher. Triathlon : 2 Swiss Women Savor Upset of Local Favorite [online]. International Herald Tribune, 2000-09-18 [cit. 2008-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-27. (anglicky)
  4. Associated Press. McMahon edges favorite Jones in close finish [online]. ESPN, [2000-09-16, uvedeno chybné datum 2000-09-15] [cit. 2008-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
  5. STÁDNÍK, Martin. Bronz pro Čecha s australským srdcem [online]. iDNES, 2000-09-17 [cit. 2008-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Surprise package Whitfield grabs triathlon glory for Canada [online]. CNN Sports Illustrated, 2000-09-17 [cit. 2008-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-24. (anglicky)
  7. PENNINGTON, Bill. Sydney 2000: Triathlon : A Canadian Hits His Best Stride When It Matters the Most [online]. New York Times, 2000-09-17 [cit. 2008-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
  8. WALLECHINSKY, David. The Complete Book of the Olympics. London: Aurum Press, 2004. 1171 s. ISBN 1-85410-990-1. S. 1021–1022. (anglicky)

Externí odkazy

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.