Trenčínská župa

Trenčínská župa/stolice, Trenčínský komitát (lat. comitatus Trentsiniensis/Trenchiniensis, maď. Trencsén (vár)megye, nem. Trentschiner Gespanschaft/Komitat) byl jedním z komitátů, stolic a žup Uherského království.

Trenčínská župa
Trenčianska župa

znak
Geografie
Hlavní městoTrenčín
Souřadnice48°54′ s. š., 18°2′0″ v. d.
Rozloha4 456 km²
Časové pásmo+1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel310 437
Hustota zalidnění69,7 obyv./km²
Jazykslovenština
Národnostní složeníSlováci 91,7%, v malém počtu Maďaři a Němci
NáboženstvíŘímsko-katolicke 87,4 %
Evangelické 8,8 %
Židovské 3,5 %
Správa regionu
Nadřazený celekSlovensko Slovensko
Druh celkužupa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Trenčínská župa na severozápadě Slovenska

Charakteristika

Trenčínská župa sousedila s rakouskou zemí Morava, která byla od roku 1918 součást Československa, Polskem (resp. v letech 1772-1918 s rakouským Haličem) a uherskými župami Orava, Turiec a Nitra. Dominantní řekou oblasti je Váh. Rozloha župy v roce 1910 byla 4456 km2. Z hlediska současných regionů župa zahrnovala zhruba dnešní Střední a Horní Pováží a Kysuce.

Centrum

Administrativním centrem župy byl Trenčínský hrad a od první poloviny 17. století město Trenčín.

Vládnoucí rody

Mezi nejvýznamnější vládce patřil Matúš Čák Trenčanský.

Historie

Trenčínský komitát se stal součástí Uherského království pravděpodobně za vlády uherského krále Ladislava I. (1077 - 1095). Území bylo možná krátce součástí Českého a pak Polského království. Komitát navázal na starší územní celek Castellania Trecen. Začátkem 13. století vznikla šlechtická (zemanská) stolice. Do roku 1430 existoval na severu komitátu samostatný Bystrický komitát (comitatus Biztriciensis), později se jmenoval Žilinský (comitatus Ziliniensis) a Strečnianský (comitatus Strechyn). Pro slabost tamní šlechty se však nezměnil na samostatnou stolici, ale stal se součástí Trenčínské stolice. Do roku 1330 existovala na severu i Varínská provincie, která však po smrti magistra Donča (bylo to jeho panství) také zanikla.

Trenčínská stolice se od začátku dělila na čtyři okresy: Záhorský (Processus Zahorja), Horní (Processus superior), Střední (Processus medius) a Dolní (Processus inferior). Od 18. století měla stolice sedm okresů; přibyly rozdělením Středního a Horního okresu První střední, Druhý střední, První horní, Druhý horní a Třetí horní. Začátkem 19. století se jejich počet zredukoval na pět: Žilinský, Považskobystrický, Střední, Dolní a Záhorský. V roce 1918 se Trenčínská župa stala součástí Československa (potvrzeno Trianonskou smlouvou z roku 1920). Trenčínská župa existovala v nezměněných hranicích do 31. prosince 1922, od 1. ledna 1923 do roku 1928 byla součástí Povážské župy a malé části součástí Bratislavské a Nitranské. V letech 1940–1945 existovala Trenčínská župa, ale byla o něco větší.

V současnosti je území bývalé župy rozděleno mezi Trenčínský a Žilinský kraj. Hlavními středisky jsou Trenčín a Žilina.

Okresy

V roce 1910 byla župa rozdělená do těchto okresů:

V současnosti je území bývalé župy rozdělené do těchto regionů a okresů:

Malé části bývalé župy zasahují i do okresů Partizánske a Prievidza, které jsou součástí regionu Ponitří resp. Horní Nitra.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trenčianska župa (Uhorsko) na slovenské Wikipedii.

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.