Železniční trať Trutnov – Královec – Lubawka/Žacléř

Železniční trať Trutnov – Královec – Lubawka/Žacléř (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 043) je jednokolejná neelektrizovaná trať. Trať vede z Trutnova, kde se ve stanici Trutnov-Poříčí odděluje od trati do Hradce Králové, přes Královec do Lubawky v Polsku. V Královci odbočuje trať do Žacléře.

Trutnov – Královec – Lubawka/Žacléř

Trutnov hlavní nádraží
StátČesko Česko
Číslo043
Provozovatel dráhySpráva železnic/PKP Polskie Linie Kolejowe
Technické informace
Délka20,1 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaC2 (Královec – Žacléř C3)
Napájecí soustavaneelektrizovaná trať
Maximální sklon36 ‰
Počet kolejí1
Maximální rychlost60 km/h
Externí odkazy
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
124,765 Trutnov hlavní nádraží
125,699 Silnice I/16
127,944 Trutnov střed
vlečka do Elektrárny Poříčí
Trať do Teplic nad Metují
Ličná
128,972
47,047
Trutnov-Poříčí
49,359 Libeč
Silnice I/16
54,454 Křenov
57,028 Bernartice u Trutnova
Ličná
Silnice I/16
Silnice I/16
59,931
0,000
Královec
60,592 Silnice I/16
62,089 státní hranice CZ/PL
64,735 Lubawka
3,000 Lampertice
5,032 Žacléř
5,119
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trať je z Trutnova-Poříčí kategorizována jako regionální dráha. Při převzetí funkce provozovatele Správou železniční dopravní cesty v roce 2008 byla ještě až po státní hranici úsekem celostátní dráhy.

Historie

Kolejiště v koncové stanici Žacléř bylo zredukováno na jedinou kusou kolej.

Trať byla součástí sítě soukromé společnosti Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (SNDVB), která již dříve vystavěla odbočku od své páteřní trati PardubiceLiberec do Malých Svatoňovic, kde se nacházely uhelné doly.

Koncese a stavba

Zákonem byla umožněna další vedlejší stavba železnice Josefovsko-Svatoňovické až na hranice zemské u Karlova Háje listem povolení ze dne 15. června 1856 daný jihoseverní německé železnici spojovací. Železnice ze Svatoňovic do Králova Háje měla býti ve třech letech vystavena a po ní ježděno. Roku 1866 se začalo se stavbou. Ta ale byla přerušena prusko-rakouskou válkou.

Po uklidnění poměrů se v práci pokračovalo a mezistátní smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Pruskem z roku 1867 zajistila překročení hranic v Královeckém průsmyku. Část do Královce byla uvedena do provozu roku 1868, roku 1869 byl otevřen hraniční přechod do dnešní Lubawky, kde byla zřízena rozsáhlá přechodová stanice. Otevřením této trati získaly železniční spojení i uhelné doly na žacléřsku. Trať však v tuto dobu neprocházela dnešní stanicí Trutnov hlavní nádraží, ale pouze stanicí Trutnov-Poříčí (tehdy jen Poříčí). Spojku z hlavního nádraží do Poříčí vystavěla až roku 1870 Rakouská severozápadní dráha, jež byla dceřinou společností SNDVB.[1][2]

Dráha do Žacléře

Roku 1882 Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) postavila krátkou odbočku z Královce do Žacléře, kde do roku 1886 i provozovala dopravu. Tento úsek byl postaven v souvislosti se stavební horečkou ve výstavbě místních drah, ke které došlo po přijetí příslušných zákonů o technických úlevách a státní podpoře ve výstavbě těchto tratí. Roku 1886 převzala provoz na trati přímo SNDVB, vlastníkem však zůstávala ÖLEG, která byla roku 1894 zestátněna i s touto tratí, na níž převzaly provoz Císařsko-královské státní dráhy (k.k. StB).[2]

Po roce 1900

K roku 1909 byla zestátněna celá SNDVB a k.k. StB se tak staly vlastníkem i provozovatelem hlavní trati z Trutnova do Lubawky. V roce 1900 byly podle tehdejšího jízdního řádu v provozu tyto stanice: Poříčí, Bernartice, Königshan, Libava, resp. Lampertice, Žacléř.

Majetek k.k. StB převzaly roku 1918 ČSD. Po říjnovém převratu 1918 zůstal zdejší hraniční přechod v provozu jak v osobní, tak v nákladní dopravě. Roku 1921 německé železnice elektrizovaly některé tratě na tehdejším svém území a mezi nimi byla i spojnice z vnitrozemí do Lubawky, kde elektrické vedení končilo. Traťové trakční zařízení bylo ale po 2. světové válce částečně rozebráno sovětskou armádou. Zbytky stožárů trakčního vedení byly ale ve zdejší stanici k vidění do nedávné doby.[3]

Po roce 1945

Po 2. světové válce a zabrání dřívějšího německého území Polskem byla přeshraniční osobní doprava zastavena. Nákladní však fungovala dál, stejně jako vnitrostátní osobní i nákladní doprava. K velkým změnám začalo docházet až po roce 1989. Nejdříve byla roku 1992 zastavena těžba v dole Jan Šverma, ke kterému odbočovala vlečka v Lamperticích. Postupně klesala i tranzitní doprava do Polska, až byla nakonec v roce 2001 zastavena. V osobní dopravě se sice uvažovalo o novém otevření přechodu, ale místo toho byla doprava v roce 2003 zredukována na pouhé čtyři spoje.[3]

Po roce 2008

Dne 29. 6. 2008 projel po trati poslední vlak v režii ČD. O 6 dní později byla po dlouhých letech obnovena pravidelná přeshraniční doprava z Trutnova přes Lubawku dále do polského vnitrozemí, na české straně v režii firmy Viamont Regio. Osobní doprava do Žacléře byla zastavena.

Koncem září 2008 však vlaky do Polska opět jezdit přestaly, jako náhradní řešení jezdily od 11. 10. vlaky opět do Žacléře.

Návrh jízdního řádu 2008/2009 nadále počítal s vedením přeshraničních vlaků, tento stav se přenesl i do knižního jízdního řádu. Ale vlaky přes hranice ani s novým jízdním řádem znovu nevyjely a nadále se jezdilo do Žacléře.

To však ustalo s 1. změnou jízdního řádu k 8. 3. 2009, kdy byla osobní doprava na celé trati znovu zastavena. Až v červnu 2009 opět vyjely přeshraniční vlaky do Polska, na české straně opět v režii firmy Viamont Regio; ta 20. 12. 2011 změnila název na GW Train Regio. Od prosince 2012 je GW Train Regio uváděna jako provozovatel a zastávky Libeč a Křenov, ve kterých vlaky nezastavují, nejsou v jízdním řádu pro cestující vůbec uváděny. Na úseku z Královce do Žacléře vlaky nadále nejezdí.

SŽDC v roce 2010 požádala o zrušení úseku KrálovecŽacléř. 17. prosince 2010 (doručeno 22. prosince) však požádala o přerušení tohoto řízení, protože se objevili čtyři zájemci o převzetí a provozování dráhy: Gemec-Union a. s., NOR a. s., MBM místní dráha Mladá Boleslav – Mělník s. r. o. a České vysoké učení technické v Praze. SŽDC proto hodlalo zahájit standardní výběrové řízení o prodeji tohoto úseku dráhy.[4]

Provoz na trati

Dopravní zatížení tratě v pracovních dnech
období jízdního řádu číslo tratě a provozovaný úsek počet vlaků v úseku
190062 Německý Brod – Pardubice – Libava5 Os Poříčí – Libava
63 Königshan – Žacléř3 Sm
1921 léto157 Německý Brod – Libava6 Os Poříčí – Libava
159 Königshan – Žacléř6 Sm
1928/29 zima147 Chlumec nad Cidlinou – Poříčí u Trutnova – Liebau (Libava)5 Os Trutnov – Liebau
167 Königshan – Žacléř5 Os
1937/38 zima125 Chlumec n. Cidl. – Lázně Bělohrad – Poříčí u Trutnova – Liebau (Libava)6 Os Trutnov - Liebau
139 Königshan – Žacléř6 Os
1944/45155f Ruhbank – Landeshut – Königshan – Trautenau – Hohenelbe9 Os Königshan – Trautenau,
10 Os Königshan – Schatzlar
1945/464 Chlumec nad Cidlinou – Poříčí u Trutnova – Libava6 Os Trutnov – Königshan
4k Königshan – Žacléř7 Os
1959/604d Trutnov – Královec – Žacléř10 Os
1988/89043 Trutnov – Žacléř8 Os
2002/03043 Trutnov – Žacléř6 Os
2012/13043 Trutnov – Lubawka3 Os o víkendu v létě
úsek Královec – Žacléřbez provozu – opuštěný
Vysvětlivky: Sm – smíšený vlak, Os – osobní vlak

Stanice a zastávky

Odkazy

Reference

  1. SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 106. (česky)
  2. Historie tratí; internetová databáze; Sekera, Pavel
  3. BONEV, Jan. Historie a neradostná současnost přechodu Královec Lubawka. [] [online]. 2007-10-05. Dostupné online. ISSN 1801-6189.
  4. Veřejná vyhláška - usnesení o přerušení řízení ve věci zrušení části regionální dráhy Královec - Žacléř Archivováno 6. 10. 2014 na Wayback Machine, Ministerstvo dopravy, 5. 1. 2011

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.