Trýzel

Trýzel (Erysimum) je rod z čeledi brukvovitých který je tvořen mnoha druhy jejichž počet se stále vyvíjí, např. podle[1] z roku 2003 asi 150 a podle[2] z roku 2013 už 225. Rozšířen je téměř v celé Evropě, Asii, Africe, Americe i Austrálii.[1]

Trýzel
Trýzel západoalpský (Erysimum jugicola)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbrukvotvaré (Brassicales)
Čeleďbrukvovité (Brassicaceae)
Rodtrýzel (Erysimum)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Rostliny to jsou jednoleté, ozimé, dvouleté nebo krátce vytrvalé s kořenem tenkým až hrubým s rozvětvenou hlavou. Jsou to rostliny s chlupy různě větvenými, dvou až čtyřramennými nebo hvězdicovitými. Pevná lodyha bývá oblá nebo slabě rýhovaná a může být jednoduchá nebo rozvětvená. Lodyžní střídavé listy jsou přisedlé nebo s řapíky a jejich čepele mají tvar elipsovitý, vejčitý, kopinatý, podlouhlý nebo čárkovitý, okraj je celistvý nebo různě zubatý či zvlněný a jsou porostlé různě větvenými chlupy. V přízemní růžici bývají listy s řapíky a jejich čepele mívají tvary obdobné lodyžním. Někdy jsou listy ve spodní a horní části lodyhy rozdílné. Některé druhy mají keřovitý vzrůst a lodyhy jim u báze dřevnatí.

Bisexuální květy na stopce vytvářejí vrcholová květenství hrozen nebo latu bez listenů s chlupatým vřetenem jenž se někdy při kvetení prodlužuje. Květy většinou voní s nestejnou a proměnlivou intenzitou. Čtyři vzpřímené úzce podlouhlé kališní lístky bývají mnohdy ve spodní části vakovitě vyduté a přitisknuté ke koruně, na vnější straně jsou chlupaté a mívají blanitý lem. Čtyři korunní lístky, často 2krát delší než kališní, jsou běžně v odstínech sírové, citrónové nebo zlatožluté barvy, méně častěji jsou bílé nebo nafialovělé. Gyneceum je parakarpní, chlupatý mnohovaječný (až 100) semeník je svrchní, čnělka někdy chybí, blizna bývá kulovitá nebo dvoulaločná, tyčinky v počtu šesti mají holé nitky a nesou podlouhlé prašníky. V květu jsou boční nebo střední nektarové žlázky. Blizna dozrává dříve než je zralý pyl v prašnících, rostliny jsou opylovány létajícím hmyzem. Jejich ploidie je 2n = 14 nebo 2n = 16.

Plody jsou mírně čtyřhranné, dvoupouzdré, většinou chlupaté šešule které vyrůstají vzpřímeně nebo šikmo odstávají, někdy jsou obloukovitě ohnuté, často mají zobáček. Holá semena jsou v pouzdrech umístěna v jedné i dvou řadách, bývají podlouhlá až elipsovitá a bez blanitého lemu, většinou jsou zbarvená hnědě.[1][3][4][5]

Význam

Většina druhů jsou planě rostoucí rostliny, které se velice dobře rozšiřují semeny. Některé jsou v určitých oblastech považovány za plevelné rostliny, jiné obsahující srdeční glykosidy se používají v lidovém léčitelství.[3][4]

Taxonomie

V České republice se trýzel vyskytuje v 11 druzích:

Reference

  1. Flora of North America: Erysimum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, rev. 2013 [cit. 2013-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
  2. STEVENS, P. F. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 13: Brassicaceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 28.09.2013 [cit. 2013-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
  3. GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Erysimum [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2013-11-16]. S. 182–183. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky)
  4. AL-SHEHBAZ, Ihsan A. Brassicaceae Genera of the World: Erysimum [online]. Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, rev. 2003 [cit. 2013-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Flora of China: Erysimum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
  6. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 16.11.2013]. Čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.