Tor Bergeron

Tor Bergeron se narodil 15. srpna 1891 v Godstone poblíž Londýna ve Velké Británii.

V letech 1918 až 1921 byl studentem a spolupracovníkem Vilhelma Bjerknese. 18. listopadu 1919 objevil okluzní proces.

Studoval v Oslo a ve Stockholmu, kde později získal doktorát (1928). V roce 1928 zavedl pojem frontální zóna. V letech 1935–1945 učil na Stockholmské univerzitě a v letech 1946–1960 na Univerzitě v Uppsale.

V letech 1934–1935 dokázal, že v horních částech oblaků se mohou vyskytovat oblačné kapičky přechlazené vody umožňujících růst ledových krystalků, které posléze vypadávají z oblaků v podobě srážek. To se děje kolem teplot −10 °C a −30 °C (14 F a −22 F), tento proces je nazýván po něm – Bergeronův proces. Tento proces objevil spolu s W. Findeisenem, Bergeronova-Findeisenova teorie vzniku srážek. To následně vedlo k vytvoření koncepce „teplého“ a „studeného“ deště, resp. „teplého“ a „studeného“ oblaku.

V letech 1934–1936 zavedl pojmy anafronta a katafronta. Zavedl geografické členění vzduchových hmot na arktické, polární, tropické a ekvatoriální.

Zemřel 13. června 1977 v Uppsale.

• 1933 – Physikalische Hydrodynamik, mit Anwendung auf die dynamische Meteorologie – spoluautor
• 1957 – Dynamic meteorology and Weather Forecasting – spoluautor