Topol (hradiště)

Topol je pravěké hradiště severozápadně od stejnojmenné vesnice u Chrudimi v Pardubickém kraji. Nachází se v poloze Na Hradě nad pravým břehem Chrudimky na území přírodní rezervace Habrov. Místo bylo osídleno v eneolitu a později v době halštatské. Eneolitické sídliště patří k nejstarším opevněným lokalitám v Čechách. Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Topol
Akropole
Základní informace
Zánik6. století př. n. l.
Poloha
Adresaseverozápadně od Topoli, Chrudim, Česko Česko
Nadmořská výška287 m
Souřadnice49°57′58,86″ s. š., 15°50′3,72″ v. d.
Topol
Další informace
Rejstříkové číslo památky41896/6-4968 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Hradiště bylo osídleno ve dvou obdobích pravěku. Poprvé se tak stalo na přelomu neolitu a eneolitu v období lengyelské kultury.[2] První prokazatelné opevnění, které vzniklo na počátku eneolitu,[3] patří k nejstarším fortifikacím na území Čech. Podruhé byla ostrožna opevněna v době halštatské příslušníky slezskoplatěnické kultury. Hradiště zaniklo válečnou akcí v poslední čtvrtině šestého století před naším letopočtem.[2]

První archeologický výzkum lokality provedlo roku 1932 chrudimské muzeum, ale opevnění prokázal až Vít Vokolek v roce 1956, který se podílel také na zjišťovacím výzkumu v letech 1977–1983.[2]

Stavební podoba

Hradiště na ostrožně s nadmořskou výškou až 287 metrů bylo opevněné především na snadno přístupné jižní straně, ale lehčí forma opevnění chránila i zbývající strany se strmými svahy. Chráněná plocha s rozlohou asi jeden hektar má rozměry 130 × 110 metrů.

V nejstarší stavební fázi opevnění tvořila prostá palisáda, která byla později nahrazena valem. V době halštatské byla na místě valu postavena dřevohlinitá hradba a před ní vyhlouben příkop. Z hradby, původně široké kolem sedmi metrů, se dochoval orbou poškozený val široký až čtrnáct metrů. Příkop byl devět metrů široký a přibližně 1,3 metru hluboký. Od hradby jej oddělovala dva metry široká berma. Hradba měla nejspíše roštovou konstrukci z vodorovně uložených trámů. Prostor mezi nimi byl vysypán jílovitopísčitým a štěrkovitým materiálem. Čelní strana byla zesílena vrstvou jílu a stěnou z mohutných kůlů se vsunutou prkennou zábranou a košatinovou konstrukcí se vzpěrami. Vnitřní stranu hradby tvořila vodorovně kladená břevna se svislými vzpěrami. V této mladší fázi byly nízkým valem s palisádou opevněny i zbývající strany ostrožny. Podél vnitřní strany hradby vedla cesta, za kterou následovala zástavba chat s kůlovou konstrukcí. [2]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-06-14]. Identifikátor záznamu 154028 : výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Topol, s. 320–321.
  3. Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 38. (česky, německy)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.