Tomáš Kraus (právník)

Narodil se r. 1954 v Praze rodičům přeživším holokaust.[2] Od mládí se angažuje na pražské židovské obci. Jeho otcem byl český novinář, spisovatel a člen protinacistického odboje František R. Kraus.

V době středoškolského studia se Kraus věnoval práci v kulturním životě Prahy, působil zejména v Jazzové sekci Svazu hudebníků. Zajišťoval produkci hudebních festivalů (kupříkladu Pražských jazzových dnů) a přispíval články a recenzemi do Jazz Bulletinu a dalších časopisů (kupříkladu kniha o Johnu Lennonovi[3]). V letech 1975–1979 studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

Po promoci pracoval v zahraničním oddělení podniku Supraphon, od roku 1984 jako vedoucí oddělení Music Video. V roce 1985 přešel do společnosti ART CENTRUM, kde nejprve spolupracoval na projektu EXPO 86. Později působil jako asistent generálního ředitele, a nakonec coby vedoucí obchodního oddělení zabývajícího se audiovizuálními prezentacemi, reklamou, výstavami a architekturou.

V rámci tzv. Akce Pavouk, což byl krycí název pro sledování židovského obyvatelstva v ČSSR složkami StB v období normalizace, jejímž cílem bylo omezení židovského náboženského a kulturního života za pomoci policejní šikany, zastrašování a represe.[4] Od roku 1977 se ve složkách objevuje i Kraus, jehož StB evidovala v archivu bezpečnostních složek jakožto agenta pod krycím jménem Němec, v listopadu 1988 však byla spolupráce ukončena a jeho svazek byl archivován.[5]

Od roku 1991 vykonává funkci tajemníka Federace židovských obcí, kde se významně zasadil o navrácení ukradeného židovského majetku v období nacismu i komunismu.[6][7][8]

Aktivně se podílel také na vzniku Česko-německé deklarace.

Pravidelně se vyjadřuje do médií v otázkách židovské identity, antisemitismu či Izraele.

Jeho starším bratrem byl český textař a producent Ronald Kraus a vzdáleným příbuzným Moric Kraus.