Tomáš Kadlec

Tomáš Kadlec (* 17. prosince 1962) je manažer a bývalý státní úředník, mimo jiné byl ředitelem Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ).

V Bezpečnostní informační službě působil jako ředitel odboru, který se zabýval závažnou ekonomickou kriminalitou a ochranou ekonomických zájmů státu. Pod jeho vedením se tento odbor prezentoval řadou úspěšných akcí, které byly prezentovány ve Výročních zprávách BIS. Poté se stal poradcem předsedy vlády ČR Josefa Tošovského, v působnosti měl zpravodajské služby. Po nástupu vlády Miloše Zemana se Kadlec stal odpovědným za budování a řízení a posléze byl přímo ředitelem NBÚ.[1] Tento úřad vybudoval jako klíčový orgán zodpovědný za ochranu utajovaných skutečností v souvislosti se vstupem ČR do NATO v roce 1999. Pod jeho vedením úřad prošel úspěšně šesti důkladnými inspekcemi vedenými bezpečnostním úřadem NATO.

Předmětem zájmu médií se stal zejména poté, co se veřejně zastal svého podřízeného z NBÚ Martina Hejla, který byl medializován kvůli svým kontaktům s Františkem Mrázkem, zavražděným v roce 2006, a poté, co byly zveřejněny informace o jeho vztazích s lobbistou Andrejem Surňakem. Kadlec sám poté otevřeně hovořil také o svých osobních kontaktech s Františkem Mrázkem.[2][3]

Kadlecem vedený NBÚ byl kritizován za to, že některé bezpečnostní prověrky vydává nebo naopak nevydává bezdůvodně. Podle některých právníků a poslanců byl problém zejména v nedokonalém tehdy platném zákonu č. 148/1998 Sb., který byl posléze zrušen a nahrazen jiným. Své sehrála zřejmě i naprostá nepřipravenost zpravodajských služeb se na tomto procesu podílet jako i odpor dalších orgánů státní správy. Naopak Tomáš Kadlec pro ČTK 12. května 2006 uvedl, že jím řízený Národní bezpečnostní úřad byl vystavován politickým tlakům, aby výsledky prověrek ovlivňoval – ČTK v této souvislosti uvádí ministra Jana Mládka, k jehož prověření měl být Kadlec kýmsi přemlouván.

Po odchodu z Národního bezpečnostního úřadu se Kadlec stal (v období vlády Stanislava Grosse) ředitelem státem vlastněné firmy Čepro. Předseda vlády Jiří Paroubek se v roce 2005 zasadil o Kadlecovo odvolání z této funkce. V době, kdy Kadlec Čepro řídil, firma uzavřela řadu podezřelých obchodů, když prodávala různé komodity pod cenou, a naopak nakupovala předražené zboží. Tomáš Kadlec byl posléze kvůli této činnosti vyšetřován policií, 3. července 2006 byl obviněn z přípravy trestného činu podvodu, kterého se měl podle obvinění dopustit právě ke škodě firmy Čepro ve spolupráci s podnikatelem Radovanem Krejčířem. Toto podezření se však nikdy nepotvrdilo. V rámci šetření této kauzy objevila v roce 2011 švýcarská policie Kadlecovo konto ve švýcarské bance, na které v době Kadlecova působení v Čepru přišlo v přepočtu více než 30 milionů Kč. Státní zástupce následně navrhl tento účet zablokovat, když podle něj obsahuje peníze pocházející z trestné činnosti. V době Kadlecova působení v Čerpu také jeho rodina investovala více než 16 milionů do nemovitostí.[4] Z těchto všech obvinění byl Kadlec sice v březnu 2014 osvobozen Městským soudem v Praze rozsudkem, který potvrdil rozhodnutí Obvodního soudu Prahy 1, ale v červnu 2017 Městský soud odebral[5] soudkyni Heleně Králové tento případ bývalých manažerů Čepra. Soudkyně totiž dvojici Tomáš Kadlec a Alexandr Houška již třikrát osvobodila, podle Městského soudu však opakovaně nerespektovala rozhodnutí nadřízených soudů a svým přístupem vyjadřuje neochotu se projednávanou věcí patřičně zabývat. Soudkyně Králové již před časem přišla také o případ zneužití Vojenského zpravodajství. Kauzu převzala soudkyně Ivana Tichá, státní zástupce Tomáš Minx navrhl trest šest let vězení, nepravomocný rozsudek z 20.3.2018 zněl na čtyři roky vězení pro Tomáše Kadlece i Alexandra Houšku, a úhrada způsobené škody ve výši 260 miliónů korun.[6] Odvolací senát pražského městského soudu trest čtyři roky vězení a úhradu škody ve výši 260 milionů korun s úroky potvrdil 25.4.2019.[7] Tento trest byl pražským městským soudem 15.5.2019 nepravomocně zvýšen na sedm let pro nezdanění zhruba 35 milionů korun, které v době Kadlecova šéfování Čepru přišly na jeho soukromý švýcarský účet, [8] což 22.6.2020 potvrdil pražský vrchní soud.[9]