Titanoboa

Titanoboa; Stratigrafický výskyt: Paleocén, asi před 60 miliony let
	Titanoboa - přibližný vzhled
	V porovnání s člověkem (modrý had)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Reptilia);
Řád	šupinatí (Squamata);
Čeleď	hroznýšovití (Boidae);
Rod	Titanoboa; Head, 2009
Druhy
	Titanoboa cerrejonensis;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Titanoboa cerrejonensis byl druh obřího hroznýšovitého hada, žijícího v období paleocénu na území současné Kolumbie.

Objev

Fosilie tohoto hada byly v podobě několika obřích obratlů (holotyp s katalogovým označením UF/IGM 1) objeveny v lokalitě lomu La Puente (Carbon Cerrejón; uhelný důl Cerrejón). Před 62 až 58 miliony let se jednalo o záplavovou nížinu s bohatou tropickou vegetací, ve které žili tito obří hadi a množství dalších živočichů (ryby, želvy, další hadi, krokodýli i různí savci a ptáci). Jméno Titanoboa znamená „Titánský škrtič“, slovo boa označuje škrtiče z příbuzenstva krajt a hroznýšů.[1]

Popis

Model hada v životní velikosti v Smithsonian National Museum of Natural History, přírodovědném muzeu ve Washingtonu, D.C.

Jedná se o největšího dosud známého hada v dějinách života na Zemi. Byl formálně popsán v roce 2009 podle nálezu z paleocénních vrstev Kolumbie.[2] Žil před asi 60 miliony let v tropickém prostředí a lovil zde menší a středně velké obratlovce. S největší pravděpodobností se specializoval na ryby.[3]

Tento obří had měřil na délku údajně asi 12,8 až 14,8 metru[4] a jeho hmotnost se mohla pohybovat kolem 1,1 tuny.[5] Byl tedy zhruba o 3 metry delší, než největší do té doby známý had z třetihorního období eocénu, rod Gigantophis.

Systematika

T. cerrejonensis spadal podle provedené fylogenetické analýzy do čeledi Boidae a podčeledi Boinae, tedy mezi hroznýšovité hady. Mezi jeho blízké příbuzné patřily nebo patří rody Acrantophis, Bavarioboa, Boa, Boavus a další.[6]

Galerie

Reference

Největší had na světě polykal krokodýly zaživa. Víte, jak se jmenoval?. Zoom magazin [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. (česky)
HEAD, Jason J.; BLOCH, Jonathan I.; HASTINGS, Alexander K., a kol. Giant boid snake from the Palaeocene neotropics reveals hotter past equatorial temperatures. Nature. 2008-10-28, čís. 457, s. 715–717. Dostupné online [cit. 2009-02-05]. DOI 10.1038/nature07671. (anglicky)
HEAD, Jason J., a kol. Cranial osteology, Body Size, Systematics, and Ecology of the giant Paleocene Snake Titanoboa cerrejonensis. Conference: 73nd Annual Meeting of the Society of vertebrate Paleontology [online]. 2013 [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
http://www.prehistoric-wildlife.com/species/t/titanoboa.html
https://www.nsf.gov/news/news_summ.jsp?cntn_id=114112
Szyndlar, Z. and Schleich, H. H. (1993). Description of Miocene snake from Petersbuch 2 with comments on the lower and middle Miocene ophidian faunas of southern Germany. Stuttgarter Beitrage zur Naturkunde, Series B. Geologie und Palaontologie, 192: 1-47.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Titanoboa na Wikimedia Commons
Taxon Titanoboa ve Wikidruzích
Článek na webu NatGeo (anglicky)
Článek na webu Darwins Door (anglicky)
Článek na webu DinosaurusBlog (česky)
Video o rodu Titanoboa (anglicky)
Profil na databázi Fossilworks (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Největší had na světě polykal krokodýly zaživa. Víte, jak se jmenoval?. Zoom magazin [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. (česky)

[2] HEAD, Jason J.; BLOCH, Jonathan I.; HASTINGS, Alexander K., a kol. Giant boid snake from the Palaeocene neotropics reveals hotter past equatorial temperatures. Nature. 2008-10-28, čís. 457, s. 715–717. Dostupné online [cit. 2009-02-05]. DOI 10.1038/nature07671. (anglicky)

[3] HEAD, Jason J., a kol. Cranial osteology, Body Size, Systematics, and Ecology of the giant Paleocene Snake Titanoboa cerrejonensis. Conference: 73nd Annual Meeting of the Society of vertebrate Paleontology [online]. 2013 [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. (anglicky)

[4] ttp://www.prehistoric-wildlife.com/species/t/titanoboa.html

[5] ttps://www.nsf.gov/news/news_summ.jsp?cntn_id=114112

[6] Szyndlar, Z. and Schleich, H. H. (1993). Description of Miocene snake from Petersbuch 2 with comments on the lower and middle Miocene ophidian faunas of southern Germany. Stuttgarter Beitrage zur Naturkunde, Series B. Geologie und Palaontologie, 192: 1-47.