Titanoboa
Titanoboa cerrejonensis byl druh obřího hroznýšovitého hada, žijícího v období paleocénu na území současné Kolumbie.
Titanoboa Stratigrafický výskyt: Paleocén, asi před 60 miliony let | |
---|---|
Titanoboa - přibližný vzhled | |
V porovnání s člověkem (modrý had) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Reptilia) |
Řád | šupinatí (Squamata) |
Čeleď | hroznýšovití (Boidae) |
Rod | Titanoboa Head, 2009 |
Druhy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Objev
Fosilie tohoto hada byly v podobě několika obřích obratlů (holotyp s katalogovým označením UF/IGM 1) objeveny v lokalitě lomu La Puente (Carbon Cerrejón; uhelný důl Cerrejón). Před 62 až 58 miliony let se jednalo o záplavovou nížinu s bohatou tropickou vegetací, ve které žili tito obří hadi a množství dalších živočichů (ryby, želvy, další hadi, krokodýli i různí savci a ptáci). Jméno Titanoboa znamená „Titánský škrtič“, slovo boa označuje škrtiče z příbuzenstva krajt a hroznýšů.[1]
Popis
Jedná se o největšího dosud známého hada v dějinách života na Zemi. Byl formálně popsán v roce 2009 podle nálezu z paleocénních vrstev Kolumbie.[2] Žil před asi 60 miliony let v tropickém prostředí a lovil zde menší a středně velké obratlovce. S největší pravděpodobností se specializoval na ryby.[3]
Tento obří had měřil na délku údajně asi 12,8 až 14,8 metru[4] a jeho hmotnost se mohla pohybovat kolem 1,1 tuny.[5] Byl tedy zhruba o 3 metry delší, než největší do té doby známý had z třetihorního období eocénu, rod Gigantophis.
Systematika
T. cerrejonensis spadal podle provedené fylogenetické analýzy do čeledi Boidae a podčeledi Boinae, tedy mezi hroznýšovité hady. Mezi jeho blízké příbuzné patřily nebo patří rody Acrantophis, Bavarioboa, Boa, Boavus a další.[6]
Galerie
Reference
- Největší had na světě polykal krokodýly zaživa. Víte, jak se jmenoval?. Zoom magazin [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. (česky)
- HEAD, Jason J.; BLOCH, Jonathan I.; HASTINGS, Alexander K., a kol. Giant boid snake from the Palaeocene neotropics reveals hotter past equatorial temperatures. Nature. 2008-10-28, čís. 457, s. 715–717. Dostupné online [cit. 2009-02-05]. DOI 10.1038/nature07671. (anglicky)
- HEAD, Jason J., a kol. Cranial osteology, Body Size, Systematics, and Ecology of the giant Paleocene Snake Titanoboa cerrejonensis. Conference: 73nd Annual Meeting of the Society of vertebrate Paleontology [online]. 2013 [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
- http://www.prehistoric-wildlife.com/species/t/titanoboa.html
- https://www.nsf.gov/news/news_summ.jsp?cntn_id=114112
- Szyndlar, Z. and Schleich, H. H. (1993). Description of Miocene snake from Petersbuch 2 with comments on the lower and middle Miocene ophidian faunas of southern Germany. Stuttgarter Beitrage zur Naturkunde, Series B. Geologie und Palaontologie, 192: 1-47.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Titanoboa na Wikimedia Commons
- Taxon Titanoboa ve Wikidruzích
- Článek na webu NatGeo (anglicky)
- Článek na webu Darwins Door (anglicky)
- Článek na webu DinosaurusBlog (česky)
- Video o rodu Titanoboa (anglicky)
- Profil na databázi Fossilworks (anglicky)