Tiszapolgárská kultura

Tiszapolgárská kultura nebo tiszapolgárská skupina byla jedna z kultur / skupin polgárského okruhu / polgárské kultury. Vyskytovala se na východním Slovensku, ve východním Maďarsku, v Bačce, Banátu a zasahovala do Sedmihradska. Časově se vyskytovala (v závislosti na definici hranice neolitu a eneolitu) někdy na přelomu neolitu a eneolitu, přesněji podle novějšího datování cca před 4400 př. Kr. Podle staršího datování cca po 3300 př. Kr.

Pojmenována je podle nalezišť ve Velké dunajské kotlině mezi městem Polgár v Hajducko-Biharské župě a řekou Tisza.

Nejznámějším pohřebištěm je lokalita Basatanya.[1]

Rozlišují se 2 vývojové fáze. Kromě toho se rozlišují 4 lokální skupiny:

• skupina Lúčky
• skupina Basatanya
• skupina Tiszaug-Kisrétpart
• skupina Deszk

Na Slovensku jsou naleziště osad (Lúčky, Tibava, Barca) i naleziště pohřebišť (Tibava, Veľké Raškovce, Malé Raškovce).

Kultura je charakteristická prvním výskytem zlatých výrobků na (východním) Slovensku, vyvrcholení kvantity výroby měděných nástrojů, výskytem ozdob dokazujících intenzivní kontakty s kulturami v Rumunsku a Bulharsku, dovozem kamene na nástroje z povodí řeky Bug a v závěru výskytem žárových hrobů.