Tina Modottiová

Tina Modottiová (nepřechýleně Modotti; 16. srpna 1896 – 5. ledna 1942) byla italská fotografka, modelka, herečka a revoluční politická aktivistka Kominterny. V roce 1913 opustila Itálii a přestěhovala se do USA, kde pracovala jako modelka a následně jako fotografka. V roce 1922 se přestěhovala do Mexika, kde se stala aktivní komunistkou. Významná je její spolupráce s fotografem Edwardem Westonem.

Tina Modottiová
Narození17. srpna 1896
Udine
Úmrtí5. ledna 1942 (ve věku 45 let)
Ciudad de México
Příčina úmrtísrdeční selhání
Povolánífotografka, aktivistka, modelka, herečka, filmová herečka a divadelní herečka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tina Modottiová ve filmu Tiger's Coat, 1920
Edward Weston: Modottiová, 1921
Edward Weston: Tina Modottiová se zvednutýma rukama, asi 1921
Jane Reece: Tina Modotti, 1919
Tina Modotti: Žena z Tehuantepecu, 1929
Tina Modotti: Ruce loutkáře, Mexico City 1929

Mládí

Tina Modottiová se narodila jako Assunta Adelaide Luigia Modotti Mondini v Udine, Furlánsko v Itálii.[1] Její matka Assunta byla švadlena a její otec Giuseppe byl zedník.[2] V roce 1913, ve svých šestnácti letech, emigrovala do Spojených států, aby se přidala ke svému otci v San Francisku v Kalifornii.[1]

Přitahovalo ji umění performance podporované komunitou italských emigrantů v oblasti Bay Area, Modottiová experimentovala s hraním. Objevila se v několika hrách, operách a němých filmech na konci první dekády a na počátku 20. let 20. století, a také pracovala jako modelka.[3]

V roce 1917 se potkala s mužem Roubaix „Robo“ de l'Abrie Richey.[2] Byl to původně farář z Oregonu jménem Ruby Ritchie, umělec a básník, který si osvojil bohémské jméno Roubaix. V roce 1918 s ním začala Modottiová mít romantický vztah a přestěhovala se s ním do Los Angeles, aby se mohla věnovat kariéře v oblasti filmového průmyslu.[2] Přestože pár žil společně a jako „manželský pár“, oddaní spolu nebyli. Často hrála role femme fatale, její filmová kariéra vyvrcholila filmem The Tiger's Coat. Měla menší role ve dvou dalších filmech.[3]

Pár vstoupil do bohémského kruhu přátel. Jeden z těchto kolegů byl Ricardo Gómez Robelo a dalším americký fotograf Edward Weston.

Kariéra fotografky

Modottiová se dostala k fotografii pravděpodobně jako mladá dívka v Itálii, kde její strýc, Pietro Modotti, provozoval fotoateliér. Později v USA její otec krátce vedl podobné studio v San Franciscu. Modotti se v Los Angeles setkala s fotografem Edwardem Westonem a jeho tvůrčí partnerkou Margrethem Matherovou. Prostřednictvím svého vztahu s Edwardem Westonem se z Modottiové stala významná umělecká fotografka a dokumentaristka. V roce 1921 se Modottiová stala Westonovou milenkou.[2] Ricardo Gómez Robelo se stal vedoucím oddělení výtvarného umění ministerstva školství v Mexiku a přesvědčil Roba, aby přišel do Mexika s příslibem práce a studia. V roce 1926, když navštívila San Francisco, se setkala s Consuelou Kanagaovou a uspořádali společně malou výstavu snímků Modottiové ve studiu Kanagaové na Post Street.

Spolupráce s Westonem

V létě 1920 Weston potkal dvě osobnosti, kteří byli součástí rostoucí kulturní scény v Los Angeles: Roubaix de l'Abrie Richey, známý jako „Robo“ a žena, kterou Robo nazýval svou manželkou, Tina Modotti. Modotti, která byla tehdy známá pouze jako divadelní a filmová herečka, se nikdy za Roba nevdala, ale předstírali, že jsou manželé. Weston s Modottiovou byli na první pohled jeden druhému přitažlivý, a brzy se z nich stali milenci.[4] Richey o aféře s Modottiovou věděl, ale i nadále zachovával s Westonem přátelství a později ho pozval, aby přišel do Mexika a sdílel s ním jeho studio.[5]

Někdy v roce 1920 začal Weston fotografovat poprvé nahé modely. Jeho první modelkou byla jeho manželka Flora a jejich děti, ale brzy po nich pořídil alespoň tři studie aktu Matherové. Během dvaceti let následovaly další fotografie aktů, když nejprve první z desítek figurálních studií vytvořil svým přátelům a zamilovaným. Až dosud si Weston udržel své vztahy s jinými ženami před svou ženou v tajemství, ale když začal fotografovat více akrů, Flora začala podezřívat, jak se svými modelkami zachází. Chandler si vzpomínal, že jeho matka ho pravidelně posílala do tatínkova studia s obsílkami a žádala ho, aby jí řekl, kdo tam byl a co tam dělali.[6]

Jedním z prvních, kdo souhlasil s fotografováním nahého těla, byla Modotti. Stala se Westonovou hlavní modelkou pro dalších několik let. Brzy poté, co se Weston vrátil roku 1922 z New Yorku se Robo odstěhoval do Mexika a založil tam studio, kde vytvářel batiky. Za krátkou dobu plánoval uspořádat společnou výstavu svých prací a fotografií, Westona, Matherové a několika dalších autorů. Na počátku roku 1923 Modottiová odjela vlakem za Robem do Mexika, aby s ním mohla být, ale onemocněl neštovicemi a zemřel krátce předtím, než dorazila. Zničená a zarmoucená Modottiová dorazila dva dny po jeho smrti, ale během několika týdnů se zotavila natolik, že se rozhodla zůstat a uskutečnit výstavu, kterou Robo plánoval. Výstava byla úspěšná a díky nemalému počtu studií aktů Modottiové pevně ustanovila uměleckou reputaci Westona v Mexiku.[7]

Po skončení výstavy se Modottiová vrátila do Kalifornie a Weston s ní plánoval společný návrat do Mexika. Chtěl tam strávit pár měsíců fotografováním a propagací své práce, a mohl by výhodně cestovat pod záminkou, že Modottiová je jeho asistentka a překladatelka.[8] Po smrti svého otce utrpěla druhou ztrátu, která ji později v březnu 1922 donutila vrátit do San Francisca.

Dne 30. července 1923 Weston, jeho syn Chandler a Modottiová odplouvali parníkem pro prodloužený výlet do Mexika. Jeho manželka Flora a jejich další tři synové se s nimi loučili v přístavu. Není známo, co Flora věděla nebo si myslela o vztahu mezi Westonem a Modottiovou, ale v doku údajně vykřikla: „Tino, pečlivě se starej o mé chlapce!“[9][10] Souhlasila s tím, že bude provozovat Westonovo studio bezplatně za to, že ji zasvětí do fotografování.[11]

Do Mexico City dorazili 11. srpna a pronajali si velkou usedlost mimo město. Během měsíce uspořádal výstavu svých prací v Aztec Land Gallery a 17. října se konala tisková konference s rozhovory pro média. Byl zvláště hrdý na recenzi Maria de Zayase, který řekl: „Fotografie začíná být fotografií, protože až dosud to bylo jen umění.“[12]

Odlišná kultura a scenérie Mexika přiměly Westona, aby se na věci díval novým způsobem. Stal se citlivějším na to, co bylo před ním, a obrátil svůj fotoaparát na předměty každodenního života, jako jsou hračky, dveře a koupelnové doplňky. Udělal také několik intimních aktů a portrétů s Modottiovou. Ve svém „Daybooks“ poznamenal:

Fotografická kamera by měla být použita k zaznamenání života, zachycení substance a jádra věci samotné… Cítím naprostou jistotu, že přístup k fotografii vede přes realismus.[13]

Weston pokračoval ve fotografování lidí a věcí kolem sebe a jeho reputace v Mexiku se zvětšovala tím více, čím déle zůstával. V roce 1924 absolvoval druhou výstavu v Aztec Land Galley a měl stálý proud místních společenských skupin, které ho žádaly, aby je portrétoval. Modottiová a Weston rychle tíhli směrem k bohémské scéně hlavního města a využili svých kontaktů pro rozšiření své portrétní činnosti. Společně našli komunitu kulturních a politických „avantgardistů“, mezi nimiž byli Frida Kahlo, Guadalupe Marín, Diego Rivera nebo Jean Charlot.[14] Weston současně začal opomíjet své další syny v USA. Stejně jako u mnoha jeho činů byla pro něho největším motivem žena.[15]

Weston a Chandler se na konci roku 1924 vrátili do San Franciska a následující měsíc s Hagemeyerem založili studio. Zdálo se, že Weston během tohoto období zápasil se svou minulostí i svou budoucností. Spálil všechny své poznámky napsané před Mexikem, jako by se snažil vymazat minulost a začal s Miriam Lernerovou a se svým synem Neilem nový cyklus aktů. Napsal, že tyto snímky byly „začátkem nového období v mém přístupu a postoji k fotografii.“[15]

Jeho nový vztah s Lernerovou netrval dlouho a v srpnu 1925 se vrátil do Mexika, tentokrát se svým synem Brettem. Modottiová uspořádala společnou výstavu jejich fotografií a zahájila ji v týdnu, kdy se vrátil. Získal nové kritické ocenění a šest jeho výtisků koupilo Národní muzeum. Několik dalších měsíců se soustředil na fotografování lidového umění, hraček a místních scén. Jedním z jeho nejsilnějších obrazů tohoto období jsou tři černé hliněné hrnce, které označil historik umění Rene d'Harnoncourt jako „začátek nového umění“.[16]

V květnu 1926 Weston podepsal smlouvu se spisovatelkou Anitou Brennerovou na 1000 dolarů, aby vytvořil fotografie pro knihu, kterou psala o mexickém lidovém umění Idols Behind Altars.[14] V červnu začala Modottiová a Brett cestovat po celé zemi a hledali méně známé národní umění a řemesla. Jeho smlouva vyžadovala, aby odevzdal Brennerové tři hotové výtisky z negativů 8x10 palců a než práci dokončil, trvalo to do listopadu téhož roku.[17] Během svých cest absolvoval Brett u svého otce crash course z fotografie a udělal více než dvě desítky tisků, které jeho otec považoval za výjimečné kvalitní.

Když se vrátili z cest, vztah mezi Westonem a Modottiovou se rozpadl a za méně než dva týdny se s Brettem vrátili do Kalifornie. Do Mexika se již nikdy nevrátil.

Obecně se Weston pohyboval krajinou a lidovým uměním Mexika, aby vytvářel abstraktní díla, zatímco Modottiová se více zjímala o obyvatele Mexika a mísila tento lidský zájem s modernistickou estetikou. Modottiová se také stala oficiální fotografkou rozkvétajícího Mexického muralistického hnutí a dokumentovala díla Josého Clementa Orozca a Diega Rivery.[18] V letech 1924–1928 pořídila Modottiová stovky fotografií Riveryových nástěnných maleb na sekretariátu školství Secretariat of Public Education v Mexico City.[19] Během tohoto období dospěla její vizuální tvorba, například její formální experimenty s architektonickými interiéry, květinami a městskou krajinou a zejména v mnoha lyrických snímcích rolníků a dělníků.

Mexický fotograf Manuel Álvarez Bravo rozdělil její dílo do dvou odlišných kategorií: „romantické“ a „revoluční“, s předchozím obdobím, které strávila jako asistentka ve studiu Westona, manažerka a konečně jako tvůrčí partnerka. Její pozdější práce byly v prosinci 1929 k vidění na samostatné retrospektivní výstavě v Národní knihovně (National Library), která byla propagována jako „The First Revolutionary Photographic Exhibition In Mexico“ („První revoluční fotografická výstava v Mexiku“).

Smrt

V roce 1942 ve věku 45 let Modottiová zemřela na srdeční selhání při cestě domů taxíkem z večeře v domě Pablo Nerudy v Mexico City, což někteří lidé[20] považovali za podezřelé okolnosti.[2] Když slyšel o její smrti Diego Rivera prohlásil, že ji zinscenoval Vidali. Modottiová mohla „vědět příliš mnoho“ o aktivitách Vidaliho ve Španělsku, které obsahovaly fámy o 400 popravách. Pitva prokázala, že zemřela na přirozené příčiny, konkrétně městnavé srdeční selhání.[2] Její hrob se nachází v Panteón de Dolores v Mexico City. Básník Pablo Neruda složil Modottinin epitaf, který je součástí jejího náhrobku, na kterém je také její reliéfní portrét od rytce Leopolda Méndeze.

Vybrané výstavy fotografií

V roce 1996 uspořádalo Muzeum umění ve Filadelfii rozsáhlou retrospektivu věnovanou umělkyni s názvem Tina Modotti: Photographs.[21] Výstavu uspořádala muzejní kurátorka fotografie Martha Chahroudi. Aby získala finanční prostředky, zpěvačka Madonna vydražila Modottiův Mercedes-Benz z roku 1963. Madonna se stala významným sběratelem díla Modottiové. V roce 2006 uspořádalo Muzeum moderního umění v San Francisku výstavu s názvem Mexico as Muse: Tina Modotti and Edward Weston.[22]

Před výstavou jejích prací v USA byly její snímky vystaveny v Itálii, Polsku, Německu, Rakousku a dalších zemích. V roce 2010 byla otevřena největší výstava jejího díla Tina Modotti Photographer and Revolutionary ve vídeňském Kunst Haus Wien.[23] Bylo vystaveno 250 fotografií, z nichž mnohé ještě nebyly nikdy vystaveny. Výstava byla založena na sbírkách berlínské Galerie Bilderwelt a Newyorčana Spencera Throckmortona, a kurátorem byl Reinhard Schultz. V roce 2015 výstava Tina Modotti: Photographs of Mexican Murals uspořádala galerie Richard Norton Gallery.[11]

Veřejné sbírky

Fotografie Modottiové lze nalézt v řadě veřejných uměleckých institucí, včetně:

V populární kultuře

Ve filmu Frida z roku 2002 o umělkyni Fridě Kahlo Modottiovou hrála herečka Ashley Juddová.[28] V roce 2018 oznámila společnost AG Studios, England výrobu televizní minisérie s názvem Radical Eye: The Life and Times of Tina Modotti, kde hraje Monica Bellucciová.[29]

Galerie
  • Edward Weston: Tina Modottiová, 1924
  • Tina Modottiová: Rene d'Harnoncourt Puppet, 1929
  • Tina Modottiová: Schody, Mexico City, 1924–1926
  • Tina Modottiová: malíř Manuel Rodríguez Lozano, asi 1928

Filmografie
  • The Tiger's Coat (Lubin Studios, 1920)[30]
  • Riding With Death (Fox Film Corporation, 1921) jako „Tina Medotti“[30]
  • I Can Explain (Pathe Exchange, 1922)[29]
  • Tina Modotti (Channel 4, 1992) dokument, 52 minut, Dir: Ceri Higgins Producer: Helen Kelsey

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tina Modotti na anglické Wikipedii.

  1. J. Paul Getty Museum. Tina Modotti. Archivováno 10. 10. 2008 na Wayback Machine datum přístupu: September 12, 2008.
  2. Saunders, Anna. „Tina Modotti: An amazing life in photography“, The Telegraph, datum přístupu: August 23, 2013.
  3. Women Artists of Modern Mexico: Mujeres artistas en el México de la modernidad/Frida's Contemporaries:Las contemporáneas de Frida. Chicago/Mexico City: Frida National Museum of Mexican Art/museo Mural Diego Rivera, 2008. ISBN 9781889410050. (English, Spanish)
  4. STARK, Amy. The Letters of Tina Modotti to Edward Weston. The Archive. 1986-01-22, s. 14–15. (anglicky)
  5. Hooks, 50
  6. Wilson, 59
  7. Hooks, 57
  8. Hooks, 56
  9. Conger (1992), Biography, 8
  10. „Edward Weston: Enduring Vision“, The Getty, datum přístupu: 1. září 2015.
  11. RICHARD NORTON GALLERY. Tina Modotti [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
  12. Mora, 65
  13. Daybooks, I, 120
  14. Albers, Patricia and Stourdze, Sam. „Tina Modotti and the Mexican Renaissance“, Moderna Museet, datum přístupu: 1. září 2015.
  15. Conger (1992), Figure 168
  16. Daybooks, I, 188
  17. Mora, 68–69
  18. „Tina Modotti“, Richard Norton Gallery, datum přístupu: 1. září 2015.
  19. „After Diego Rivera“, The Metropolitan Museum of Art, datum přístupu: 1. září 2015.
  20. https://www.imdb.com/name/nm0595322/
  21. „Tina Modotti: Photographs“, Philadelphia Museum of Art, datum přístupu: 23. srpna 2015.
  22. „Mexico as Muse“ Archivováno 5. 9. 2015 na Wayback Machine, San Francisco Museum of Modern Art, datum přístupu: 23. srpna 2015.
  23. „Tina Modotti. Photographer and Revolutionary“ Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine, Kunst Haus Wien, datum přístupu: 23. srpna 2015.
  24. „Sbírka: Tina Modotti“, Muzeum moderního umění , načteno 23. srpna 2015.
  25. „SFMOMA: Tina Modotti“ Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine, Muzeum moderního umění v San Francisku
  26. „Sbírka Online: Tina Modotti, Schody, Mexiko“, Metropolitní muzeum umění
  27. „Tina Modotti“, Muzeum umění v Philadelphii
  28. „Frida (2002)“, Imdb.com, datum přístupu: 24. srpna 2015.
  29. „Radical Eye: The Life and Times of Tina Modotti“, IMDB.com, datum přístupu: 20. září 2018.
  30. „Tina Modotti“, IMDB.com, datum přístupu: 1. září 2015.

Literatura
Knihy o Modotti
  • Albers, Patricia, Shadows, Fire, Snow – The Life of Tina Modotti, Clarkson Potter, 1999 ISBN 0-609-60069-9
  • Argenteri, Letizia. 2003.Tina Modotti: Between Art & Revolution New Haven: Yale University Press. ISBN 0-300-09853-7
  • Cacucci, Pino, Tina Modotti; A Life, St. Martin's Press, New York, NY 1999 ISBN 0-312-20036-6
  • Constantine, Mildred, Tina Modotti – A Fragile Life, Chronicle Books, 1993 ISBN 0-8118-0502-6
  • Hooks, Margaret, Tina Modotti, Photographer and Revolutionary, Harper Collins, London 1993 ISBN 0-04-440879-X
  • Hooks, Margaret, Tina Modotti, Master of Photography, Aperture, NY 1999, ISBN 0893818232.
  • Hooks, Margaret, Tina Modotti, Phaidon Press, London 2006, ISBN 0714841560.
  • Lowe, Sarah, Tina Modotti; Photographs, Harry Abrams, Inc., Publishers NY, 1995 ISBN 0-8109-4280-1
  • Noble, Andrea, Tina Modotti: Image, Texture, Photography, University of New Mexico Press, Albuquerque, ISBN 0-8263-2254-9
  • Poniatowska, Elena, Tinísima, Ediciones Era, Mexico. 1996. ISBN 968-411-305-6.
  • Stourdze, Sam (ed.), Patricia Albers, Karen Cordero Reiman, Tina Modotti and the Mexican Renaissance, Jean Michel Place Editions, Paris. 2000. ISBN 2-85893-557-2
Ostatní
  • Brenner, Anita, Idols Behind Altars – Modern Mexican Art and Its Cultural Roots, Dover Publications Inc. Mineola, NY 2002 [reprinted from 1929 edition] photographs by Modotti and Weston. ISBN 0-486-42303-4 (pbk.)
  • Herrera, Hayden, Frida – A Biography of Frida Kahlo, Harper Colophon Books, New York, NY 1983 ISBN 0-06-011843-1
  • Marnham, Patrick, Dreaming With His Eyes Open – A Life of Diego Rivera, University of California Press, Berkeley, CA, 2000 ISBN 0-679-43042-3 (refers to 1998 edition)
  • Miller, Throckmorton, et al. Tina Modotti – Photographs, Robert Miller Galley, NY, NY 1997 ISBN 0-944680-52-6
  • Naggar & Ritchin, Mexico Through Foreign Eyes – Visto por ojos extranjeros 1850 – 1990, WW Norton and Co., NY, NY 1993 ISBN 0-393-03473-9
  • Rochfort, Desmond, Mexican Muralists, Chronicle Books, San Francisco 1998 ISBN 0-8118-1928-0
  • Warren, Beth Gates, Margrethe Mather & Edward Weston – A Passionate Collaboration, WW Norton & Co. NY, NY 2001 ISBN 0-393-04157-3
  • Wolfe, Bertram D. The Fabulous Life of Diego Rivera, Stein & Day Publishers, NY, NY 1963 ISBN 0-8154-1060-3 k. ed.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.