Thrasybúlos
Thrasybúlos (alfabetou Θρασύβουλος, okolo 440 př. n. l. Athény – 388 př. n. l. Aspendos) byl starořecký vojevůdce a významný představitel athénské demokracie.
Thrasybúlos | |
---|---|
Thrasybúlos s olivovým věncem na renesanční ilustraci | |
Narození | asi 440 př. n. l. Athény |
Úmrtí | 388 př. n. l. Aspendos |
Vojenská kariéra | |
Sloužil | Athénský námořní spolek |
Války | peloponéská válka, korintská válka |
O Thrasybúlově životě před vstupem do armády se ví jen tolik, že jeho otec se jmenoval Lýkos a pocházel z athénské čtvrti Steiria. O jeho působení za peloponéské války podávají informace Thúkydidés a Xenofón. Podle nich byl v roce 411 př. n. l. Thrasybúlos trierarchou athénského loďstva na ostrově Samos. Odmítl podpořit oligarchický převrat, který vedl tzv. Výbor čtyř set, a po potlačení vzpoury byl za to zvolen stratégem. Díky této funkci se mu podařilo prosadit zrušení rozsudku vyhnanství pro Alkibiada, aby posílil svou armádu tímto zkušeným vojevůdcem.
Thrasybúlos vedl athénskou flotilu k vítězství v námořních bitvách u Kynosémy (411 př. n. l.), Kyzika (410 př. n. l.) a Arginusae (406 př. n. l.), celou válku však Sparta a její spojenci díky početní převaze vyhráli a roku 404 př. n. l. nastolili v Athénách loutkovou vládu zvanou Třicet tyranů, která zahájila represe proti demokraticky smýšlejícím občanům. Thrasybúlos uprchl do Théb, kde získal podporu tamního vládce Ismenia a podařilo se mu získat jako základnu pevnost Phyle (novořecky Fyli) v hornatém pohraničí Attiky; původně při něm bylo jen sedmdesát mužů, ale postupně se přidávali další. Sparťané proti Phyle vyslali trestnou výpravu, Thrasybúlovým mužům se však podařilo pobít sto dvacet útočníků a útok odrazit. To bylo začátkem roku 403 př. n. l. signálem k velkému povstání proti Třiceti tyranům, Thrasybúlovým stoupencům se podařilo obsadit Pireus, v rozhodující bitvě zabít vůdce oligarchů Kritia a obnovit v Athénách demokratické zřízení. Aby uklidnil situaci, vyhlásil Thrasybúlos amnestii na všechny činy spáchané za spartské okupace.
Thrasybúlovi se nepodařilo prosadit radikální demokratické reformy, jako bylo udělení občanství metoikům, a vlády v Athénách se nakonec ujal představitel středu Archinos. Jako výsledek snah o obnovení moci Athén vypukla roku 395 př. n. l. korintská válka. Thrasybúlos se v čele vojska vydal na maloasijské pobřeží, kde se mu podařilo dobýt Byzantion a ostrov Lesbos, při tažení do Pamfýlie byl však zabit ve svém táboře najatým vrahem.
Na paměť jeho působení ve Fyli se místní fotbalový klub jmenuje Thrasyvoulos FC (novořecký přepis jména).