Theofanes Homologetes
Theofanes Homologetes, případně latinsky Confessor (kolem 760 – 12. března 818), byl příslušník byzantské aristokracie, který se stal mnichem a významným kronikářem. V roce 787 se zúčastnil Druhého nikajského koncilu a za vlády Leona V. byl jako rozhodný odpůrce ikonoklasmu poslán do vyhnanství. Theofanes sepsal kroniku, v níž postihl historické události od nástupu Diocletiana v roce 284 až do pádu Michaela I. Rangabe v roce 813. Přitom čerpal z děl některých dřívějších autorů, jejichž texty se nedochovaly, a je téměř jediným zdrojem pro 7. a 8. století, zejména léta 769 až 813.[1] V jeho díle nenacházíme prakticky žádný kritický přístup k dějinám.[2]
Theofanes Homologetes | |
---|---|
Theofanes Homologetes | |
Narození | 759 Konstantinopol |
Úmrtí | 817 (ve věku 57–58 let) Sámothraké |
Povolání | historik, spisovatel a kronikář |
Nábož. vyznání | pravoslaví |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Reference
- HRADEČNÝ, Pavel a kol. Dějiny Řecka. Praha: Lidové noviny, 1998. ISBN 80-7106-192-1. S. 142.
- DOSTÁLOVÁ, Růžena. Byzantská vzdělanost. Vyšehrad: Praha, 2003. ISBN 80-7021-409-0. S. 151.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Theofanes Homologetes na Wikimedia Commons
Literatura
- ŠEVČENKO, Ihor. The Search for the Past in Byzantium around the Year 800. Dumbarton Oaks Papers. 1992, roč. 46, s. 279–293. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.