Theodora Angelovna

Theodora byla snad vnučkou či praneteři byzantského císaře a po jeho dočasném návratu na byzantský trůn v létě roku 1203 se rakouský vévoda Leopold VI., nadšený bojovník proti kacířům[3] rozhodl znovu spojit svůj rod s byzantskou dynastií.[pozn. 1] Velkolepá svatba se konala již koncem roku 1203]ve Vídni a Leopold musel zažádat o papežskou dispenz, jenž by zrušila předchozí zasnoubení s dcerou českého krále Přemysla Otakara I. Papež se změnou sňatkového plánu souhlasil až na začátku ledna 1204 a krátce poté prosákla informace o palácovém převratu v Konstantinopoli a Izákově smrti.[2]

Theodora dala svému choti sedm potomků a často se musela smiřovat s jeho nepřítomností, když harcoval po bojištích evropského kontinentu a Svaté země.[3] Roku 1226 se proti vévodovi vzbouřil syn Jindřich a obsadil Hainburg odkud svou matku vyhnal "s hanbou a nadávkami".[4][pozn. 2] Leopold zemřel roku 1230 a vlády nad Rakouskem se ujal syn Fridrich, který měl neobyčejný dar se znepřátelit se všemi sousedními zeměmi.[4] Po roce 1233 přestal respektovat mírové smlouvy a znovu se dostal do sporu se sousedy. Matce Theodoře zabavil vdovský majetek a ta byla nucena hledat azyl nejprve v českém království na dvoře krále Václava I.[5] a poté na dvoře císaře.[6] Nezdárný syn jí údajně ohrožoval i na osobní svobodě.[7]

Zbytek života strávila Theodora jako jeptiška v Kahlenbergu a zemřela týden po Fridrichově smrti v bitvě na Litavě. Byla pohřbena v klášteře Klosterneuburg.