The Stone Roses (album)

Přestože The Stone Roses vznikli již v roce 1984, trvalo ještě pět let dokud vyšel jejich první studiový počin ve standardní albové délce (skupina již dříve vydala několik singlů v různých vydavatelstvích). The Stone Roses se sice nepovažovali za madchesterovou kapelu, ale jako manchesterská skupina i oni byli ovlivněni tehdejším hnutím (podobně jako Inspiral Carpets či Happy Mondays). Svůj debut nahráli pod producentským vedením Johna Leckieho, který svého času spolupracoval i s Pink Floyd na albu Meddle. Album The Stone Roses vyšlo v roce 1989 pod značkou Silvertone Records (součást Zomba Records – jako divize pro nové rockové skupiny).

Skupina během svého následného turné odehrála množství koncertů z nichž některé vešly do dějin jako legendární. Zejména představení v klubu The Haçienda (občas považovaného za centrum „Baggy / Madchester“ scény). Andrew Collins pro NME později napsal: „Zapomeňte na Morrisseye ve Wolverhamptonu, The Sundays v The Falcon či PWEI v Brixtonu – již nyní si chystám list pro svá vnoučata, ve kterém jim řeknu, že jsem mohl vidět The Stone Roses živě v The Haçienda!“ Pozdější vystoupení na Spike Island v roce 1990 si skupina zorganizovala sama a účast dosáhla asi 27 000 lidí. V roce 1999 vyšla u příležitosti desátého výročí tohoto koncertu dvoudisková výroční edice alba The Stone Roses, která skupinu po několika letech navrátila do britského hudebního žebříčku (edice se vyšplhala až na deváté místo).

Tak jako pro většinu vydaných nahrávek od The Stone Roses i pro obal tohoto alba vytvořil návrh John Squire. Je inspirován prací Jacksona Pollocka a událostmi v Paříži v roce 1968 (studentské demonstrace). Magazín Q ho zařadil do svého žebříčku sta nejlepších obalů všech dob. Pozadí alba bylo vytvořeno na základě přírodní scenérie v Severním Irsku – Giant's Causeway (Cesta obrů), kterou skupina navštívila během svého koncertu v Coleraine. Přes malbu jsou uloženy kousky citronů a francouzská trikolóra. Squire o tom řekl: „Ian se setkal tím francouzským chlapíkem, když stopoval po Evropě, ten muž se účastnil nepokojů a vyprávěl Ianovi jak používali citrony ke zmírnění účinků slzného plynu. Je i jeden dokument – na začátku je skvělý záběr na muže, který hází kameny na policii. Mně se fakt se mi líbil jeho postoj.“

Již v době svého vydání se album setkalo s převážně pozitivními odezvami a postupem času se z něj stala hudební legenda. V roce 1997 bylo jmenováno druhým nejlepším albem všech dob v hlasování (HMV, Channel 4, The Guardian a Classic FM). Časopis Q ho v roce 1998 prohlásil za čtvrté nejlepší a v roce 2000 jej znovu dosadil na 29. místo v žebříčku sta nejlepších britských alb. Později v roce 2008 ho magazín společně s HMV jmenoval pátým nejlepším britským albem.

Hudební týdeník NME, který album původně ohodnotil jen jako mírné nadprůměrný (7/10), později nešetřil chválou při jakékoliv další zmínce o něm. V roce 2000 ho na NME Premier Awards vyhlásil za nejlepší album hudební historie.

Další magazín, který The Stone Roses umístil mezi nejlepší světové alba byl Spin v roce 2005 (78. nejlepší album vydané za posledních dvacet let). V témže roce mu bylo čtrnáctideník Rolling Stone přidělené 497. místo v žebříčku 500 nejlepších alb všech dob. Časopis Time v roce 2005 přidal album do svého seznamu nejlepších hudebních nahrávek a Pitchfork Media ho v roce 2003 prohlásil za 39. nejlepší album osmdesátých let.

Všechny skladby byly napsány Ianem Brownem a Johnem Squirem.

• John Squire – kytara
• Ian Brown – zpěv
• Mani – baskytara
• Reni – bicí, vokály

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Stone Roses (album) na slovenské Wikipedii.