The Sacrament of Sin

Falk Maria Schlegel během vystoupení v roce 2018

Skupina Powerwolf, převážně její kytarista a hlavní skladatel Matthew Greywolf, začala na sedmém studiovém albu pracovat po evropském turné, které proběhlo v zimě roku 2017. Celý proces skládání trval s kratšími přestávkami, které způsobily vystoupení na letních festivalech a některé samostatné koncerty,[3] až do října téhož roku.[4] Hudební výraz skladeb ovlivnilo CD Metallum Nostrum, na které kapela nahrála coververze na písně různých interpretů a které vyšlo jako bonus k předchozímu albu Blessed & Possessed (2015).[5] To dle kytaristy Matthewa Greywolfa skupině ukázalo, že „mohou hrát mnohem více variací než v minulosti a stále to bude znít jako Powerwolf“.[6] Do hudby Powerwolf se tak poprvé v historii dostaly například dudy či flétna, u varhan byl využit mnohem širší rejstřík a skupina také poprvé ve své kariéře nahrála baladu s pianovým doprovodem.[7] Dalším velkým vlivem na zvuk desky byla výměna producenta; Powerwolf oslovili Jense Bogrena.[pozn. 1][5]

Charles Greywolf v roce 2016

S Bogrenem začali album nahrávat v lednu roku 2018 ve švédském studiu Fascination Street Studios ve městě Örebro a celý proces trval do března téhož roku.[10] Ke změně produkčního týmu se kapela rozhodla z toho důvodu, že nechtěla stagnovat na jednom místě, nýbrž se chtěla hudebně posunout.[7] Všech šest předchozích alb skupiny totiž bylo nahráno s Fredrikem Nordströmem.[9] Navázání spolupráce s Bogrenem předcházela diskuse o zvuku kapely, díky čemuž dle Greywolfa skupina také lépe porozuměla sama sobě.[7] Podle Falka Maria Schlegela nová produkce písničkám prospěla, jelikož spousta nástrojů se nahrávala ve studiu v jednom kuse, nikoliv po částech. Díky tomu skladby „více dýchají“.[7] V některých skladbách se také objevuje větší množství orchestrací, které jsou dílem Bogrena a Joosta van den Broeka.[8]

Album dostalo název The Sacrament of Sin, přeloženo tedy jako „Svátost hříchu“.[7] Téma hříchu se objevuje na některých písních, které se právě zabývají tím, „co je hřích a jak se člověk stává hříšníkem“.[9] Před vydáním alba skupina zveřejnila celkem tři singly; „Demon’s Are a Girl’s Best Friend“,[11] „Fire & Forgive“[12] a „Incense & Iron“.[13] Všechny byly prvně vydány pouze v digitální podobě, první z nich později také fyzicky jakožto speciální edice dostupná pouze na českém festivalu Masters of Rock. Skupina tímto způsobem chtěla poděkovat českým fanouškům za zlatou desku, kterou získala za Blessed & Possessed.[14]

Album The Sacrament of Sin bylo vydáno 20. července 2018 prostřednictvím společnosti Napalm Records.[15] Kromě základní edice obsahující CD s písněmi z The Sacrament of Sin byla vydána také rozšířená verze s bonusovým albem Communio Lupatum, na kterém jsou předělané písně Powerwolf různými jinými metalovými skupinami.[16] Tato dvě alba byla též vydána v limitované edici „Priest Edition“ obsahující kromě orchestrálních verzí písní také různé doplňující dárky, například kříž či šálu.[17] V objednávkách přes Napalm Records a hudební obchod EMP Merchandising byla jako bonus přidána píseň „Midnight Madona“.[18]

Autorem přebalu alba je Zsofia Danková žijící na Slovensku. Přebal znázorňuje vlka zahaleného v kápi, který jako loutky drží kněze a ďábla. Podle Greywolfa to znázorňuje, že „role zla a dobra může být přisouzena jednotlivým figurám něčím větším, co má sílu je ovládat“.[7] Po zveřejnění obalu se na internetu začalo diskutovat o možné narážce na přebal alba The Number of the Beast (1982) skupiny Iron Maiden, na němž maskot této kapely Eddie drží jako loutku ďábla. Dle Dankové i Greywolfa jde ale o pouze o náhodu.[7]

Attila Dorn v roce 2016

Téměř tři čtvrtě hodiny dlouhé album uvádí rychlá skladba „Fire & Forgive“, která byla též vydána jako singl.[19] Textově pojednává o odpuštění.[20] Na ní navazuje první singl „Demons Are a Girl’s Best Friend“, u kterého jsou před kytarami upřednostněny varhany.[21] Píseň, která má v sobě motivy popových melodií, se textově zabývá pokušením a hříchem.[2][20] Zatímco úvodní dvě skladby jsou hrané klasickým stylem Powerwolf, v pořadí třetí „Killers with the Cross“ je hraná spíše oslavně a na způsob kapely Sabaton.[22][23] Text vypráví o lovení upírů s křížem v ruce.[7] Pozitivně laděná je také další skladba „Incense & Iron“, kterou netradičně uvádí dudy.[23] Tato píseň byla vydána jako třetí singl. Následuje „Where the Wild Wolves Have Gone“, jež je první baladou v historii kapely. Zatímco refrén je kromě kytar doprovázen orchestrálními prvky; smyčci a dechy, jednotlivé sloky mají pianový doprovod.[21][23] První polovinu alba zakončuje skladba „Stossgebet“, která je jako teprve druhá v historii kapely nazpívána v němčině. Název by do češtiny mohl být přeložen jako „šokové modlitby“ a právě v této písni je patrná práce Bogrena, především kombinace kytar, smyčců a varhan.[7]

Druhá polovina desky pokračuje skladbou „Nightside of Siberia“, jež je postavená na podobných kytarových riffech jako má kapela Amon Amarth.[7] Další písní je titulní „The Sacrament of Sin“, která je stejně jako úvodní „Fire & Forgive“ hrána typickým stylem Powerwolf.[2] Osmá „Venom of Venus“ začíná klasickým zpěvem Attily Dorna a provází jí změny rychlosti; zatímco refrén je hraný rychleji, jednotlivé sloky jsou spíše pomalejší.[22] „Nigtime Rebel“, nejpomalejší skladbu na albu, uvádí varhany, dále však dostávají přednost hlavně kytary.[22] Na předchozích albech Powerwolf zpravidla končili pomalejší a delší písní, u The Sacrament of Sin ovšem jako závěrečnou skladbu zvolili rychlou a krátkou „Fist by Fist (Sacralize or Strike)“.[22]

David Havlena, redaktor českého magazínu Spark, napsal, že „The Sacrament of Sin je albem mnoha tváří“. Nové prvky dle něj fungují a kapela „díky nim o kus povyrostla“. Také podotkl, že by nebylo ke škodě, kdyby Powerwolf zapojili do jejich tvorby více kreativity. V případě The Sacrament of Sin totiž dle Havleny naplnili potenciál „zhruba z padesáti procent“.[23] Havlenův kolega Robert Čapek vyzdvihl baladu „Where the Wild Wolves Have Gone“, která dle něj na albu působí z pohledu emocí „opravdově“. Havlena album ohodnotil pěti hvězdičkami z šesti možných, Čapek dal o půl hvězdy více.[23] V hodnocení všech redaktorů Sparku dostalo album 4,3 bodů a umístilo se na třetím místě v žebříčku alb července.[1] Dle recenzentky Mattie Jensen z hudebního serveru Metal Wani je The Sacrament of Sin „přesně tím, co může člověk od Powerwolf očekávat, přičemž nejde vůbec o špatnou věc“.[2] Jensen dala albu 8,8 bodů z deseti.[2]

The Sacrament of Sin bodovalo také v evropských hitparádách; první místo obsadilo v domovském německém žebříčku Media Control Charts,[24] čtvrté bylo ve švýcarské hitparádě Schweizer Hitparade, osmé v Belgii a deváté v Rakousku [25] Deska se umístila také v Česku, dle IFPI se umístilo na sedmnácté pozici.[26]

V rámci podpory alba skupina na konci roku pořádala evropské turné, během něhož by Powerwolf zahráli také v pražském Foru Karlín.[27][28] Koncertní série poté pokračovala během ledna 2019, kdy proběhla další vystoupení v evropských městech.[29][30] Jako předkapely na obou částech turné kapelu doprovodily skupiny Amaranthe a Kissin' Dynamite.[29][31] Po zbytek první poloviny roku 2019 jsou plánována vystoupení Ukrajině, v Bělorusku a v Rusku,[32] dále pak letní festivaly a některá další samostatná vystoupení po Evropě.[33]^{[potřebuje aktualizovat]}