Tetětice (zámek)

Tetětice jsou zámek na jihovýchodním okraji stejnojmenné vesnice, která stojí asi sedm kilometrů západně od Klatov. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Tetětice
Základní informace
Slohbarokní
Výstavba1. polovina 18. století
StavebníkFrantišek Albrecht Hrobčický z Hrobčic
Poloha
AdresaTetětice, Bezděkov, Česko Česko
Souřadnice49°24′17,28″ s. š., 13°11′56,48″ v. d.
Tetětice
Další informace
Rejstříkové číslo památky21750/4-3442 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o Tetěticích pochází z roku 1331,[2] ale samostatným panstvím se na určitý čas stala až v patnáctém století, kdy zde žil Jan z Tetětic. Není však jisté, jestli zde stálo také nějaké panské sídlo. Na konci sedmnáctého století byl postaven poplužní dvůr, který později zanikl. Roku 1713 (nebo 1722[2]) vesnici získal František Albrecht Hrobčický z Hrobčic, který nechal dvůr obnovit. Součástí nového dvora se v někdy mezi roky 1713 a 1730 stal malý barokní zámek. V roce 1730 (nebo 1750[2]) se majitelem stal František Antonín Campan z Rösselfeldu a od roku 1746 Josef Julius Nesslinger z Schelchengrabenu. Od něj zámek v roce 1766 koupila Mathilda Beatric Nigroniová z Riesenbachu a roku 1773 ho prodala své příbuzné Anně Barboře Nesslingerové. Od ní ho v roce 1779 získal František Felix Nesslinger, který musel pro velké dluhy statek v roce 1792 prodat Jiřímu Schramovi. Po něm jej zdědila dcera Terezie s manželem Františkem Michaelem Wellnerem. Jejich vnuk zámek roku 1892 prodal Otto Pohlovi, po kterém se vystřídala řada dalších majitelů.[3]

V roce 1904 zakoupil od Georga Wellnera zámek se statkem o výměře 144,34 hektarů (zemědělská půda 72,94 hektarů a a les 30,02 hektarů) Alois Knapp za 220 tisíc korun.[zdroj?] V roce 1948 mu byl zkonfiskován.[3] Po druhé světové válce zámek využívalo jednotné zemědělské družstvo[2] Koryta. Budova byla rozdělena na byty, které byly obývány do počátku osmdesátých let dvacátého století. Zámek se po letech zanedbávané údržby ocitl v dezolátním stavu.[3] Potomkům posledních majitelů byly budovy s pozemky vráceny po Sametové revoluci. V roce 2009 se stal majitelem zámku Josef Němec, který z vlastních zdrojů zámek opravil. Základní opravy se od něho dočkaly i menší hospodářské budovy včetně kaple sv. Isidora, které jsou součástí zámeckého areálu. [4]

Stavební podoba

Zámecká budova krytá mansardovou střechou má obdélníkový půdorys o rozměrech 21 × 12,5 metru. Barokní podoba fasády byla změněna mladšími zásahy a z původní výzdoby se dochovaly pouze ploché lizény a korunní římsa. Průčelí nad vstupem zdůrazňoval dřevěný arkýř. Ze středu střechy vybíhá plechová věžička, ve které bývaly hodiny.[3]

Za vchodem se nachází vstupní síň se schodištěm do prvního patra. Kromě ní se v přízemí nachází valeně zaklenutá chodba k toaletám a dalších pět místností, z nichž čtyři mají valené klenby s pětibokými výsečemi. Šest místností v prvním patře má pouze ploché stropy.[3]

Přístup

Zámek není volně přístupný. Přes vesnici vede zeleně značená turistická trasa z od Tupadel k Úsilovu.[5]

Média

Zámek Tetětice byl uveden v pořadu České televize Památky na prodej z roku 2008.[6]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-14]. Identifikátor záznamu 132662 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Tetětice – zámek, s. 345.
  3. ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Svazek 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Tetětice, s. 485–489.
  4. Nadšenec zachránil zámek bez jediné koruny dotace [online]. novinky.cz, 2015-4-13 [cit. 2020-04-06]. Dostupné online.
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-03-14]. Dostupné online.
  6. Památky na prodej - Zámek Tětice [online]. Česká televize, 2008 [cit. 2020-04-06]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.