Teplárenský provoz Červený mlýn
Teplárenský provoz Červený mlýn je moderní paroplynový zdroj s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Nachází se v brněnské městské části Brno-Královo Pole v těsné blízkosti nákupního centra Královo Pole.
Základní údaje
Současný provoz byl vystavěn jako náhrada původního uhelné zdroje s rokem uvedení do provozu 1999. Provozován je společností Teplárny Brno, a.s. Nyní se zde nachází spalinový kotel, jenž je připojen k protitlaké parní turbíně o výkonu 24 MW a k tepelným výměníkům, a spalovací turbína o výkonu 71 MW. V provozu byly před modernizací vystavěny i dva plynové horkovodní kotle o jmenovitém výkonu 27 MW pro pokrytí dodávky během výstavby.
Spalovací turbína Siemens je vybavena dodatečnou hlukovou izolací pro snížení hlukové zátěže do okolí. Momentálně je provoz certifikován pro provádění podpůrných služeb elektrizační soustavě - sekundární a terciární regulaci a dispečerské 30 minutové záloze, za což dostává společnost finanční odměny, které jsou následně použity ke snížení cen tepla. Z důvodu provozu podpůrných služeb soustavy byl vystavěn druhý (tzv. by-passový) komín přímo pro turbínu pro případ, kdy spalinový kotel je mimo provoz (např. mimo topnou sezonu). V případě ostrovního provozu turbína nastartuje za pomoci průtočné elektrárny Brněnské přehrady.
Spalovat je v turbíně možné vedle zemního plynu po drobných úpravách i extralehký topný olej (eLTO), jelikož do objektu vedou koleje. Bylo by však třeba přebudovat zásobníky v objektu, což se při nynějších cenách eLTO blízkých zemnímu plynu nevyplatí. Vzhledem k současné situaci s dodávkami plynu se to ale vedení společnosti v budoucnu možná rozhodne změnit.
Zajímavosti
V objektu budovy, kde se nachází spalinový kotel, zaměstnanci provozu pěstují tropické rostliny, mj. i banánovník, které nese malé banány.
V rámci stavby Královopolského tunelu bylo také nutno (na náklady investora stavby) přeložit kabely vysokého napětí, spojující transformátory v provozu s rozvodnou stanicí společnosti E.ON v Medlánkách, do větší hloubky, neboť se nacházely přibližně 0,5 m pod povrchem jedné z frekventovaných vozovek dotčených stavbou.
Zajímavé je i vedení potrubí zemního plynu v objektu - to je z větší části uloženo pod povrchem země, kde vede kolem objektu. V jednom místě vystupuje potrubí na povrch, nachází se zde totiž vývod horkovodů. Vyvedení plynového potrubí se jevilo jako levnější varianta oproti přeložení horkovodů, nacházejících se v betonových šachtách.