Teorie systémů

Teorie systémů je interdisciplinární obor, ve kterém se základní aspekty a principy systémů používají k popisu a vysvětlení různě složitých jevů.

Tak rozmanité oblasti a modely jako sluneční soustava, biologické buňky, lidé, rodina, organizace, stát, ale také stroje a počítačové sítě lze chápat jako systémy a popsat je z hlediska teorie systémů. Kognitivní procesy rozpoznávání a řešení problémů, které odkazují na koncepty teorie systémů, se často označují jako systémové myšlení.

Analýza struktur, dynamiky a funkcí by měla umožnit komplexnější pohled a realističtější předpovědi chování systému. Systémově teoretické termíny se používají v nejrůznějších vědních oborech. „Teorie systémů od počátku sledovala cíl působit proti fragmentaci znalostí ve vědních oborech.“[1]

Teorie systémů je obecnou a nezávislou disciplínou i široce rozvětveným a heterogenním rámcem pro interdisciplinární diskurs, který používá pojem systém jako základní koncept. V důsledku toho existuje jak obecná „systémová teorie“, tak velké množství různých, někdy protichůdných a konkurenčních systémových definic a pojmů. Již se však objevila relativně stabilní řada pojmů a teorií, o které se systémově teoretický diskurz opírá.