Teorie konvergence

Teorie konvergence (z lat. convergentia = směřování, sklon, sbíhavost) byla formulována v roce 1960 americkým profesorem Clarkem Kerrem z kalifornské Berkeley univerzity. Na jeho myšlenku pak navazovali i další autoři. Základní premisou teorie je, že v důsledku industrializace se země začnou podobat z hlediska společenských norem a technologie[1].

Důsledkem teorie konvergence by mohl být vznik unifikované společnosti. To je však málo pravděpodobné, protože jsou mezi zeměmi velké politické a náboženské rozdíly. Teorie také uvádí tzv. „catch up“ efekt, tj. že méně vyspělé země se budou vyvíjet rychleji v důsledku přístupu k informacím a technologiím vyspělejších zemí.

Historie

Pojem se v ekonomii, politologii a sociologii začal vyskytovat od 50. let 20. století. Teorie o společenské konvergenci v té době tvrdily, že rozvojové země budou ekonomicky růst podobně, jako před nimi země rozvinuté. Definoval ho však až v roce 1960 právě Clark Kerr.

Náznaky teorie konvergence můžeme ale sledovat již v 30. letech ve spojení s hospodářským dirigismem. Dalšími faktory podporujícími tuto myšlenku bylo zbrojení a válečná organizace, které napomáhaly překonání kulturních, politických a ideologických odlišností. Při 2. světové válce se ukázalo, že země s rozdílným společenským uspořádáním mohou spolupracovat.

První významnější koncepci blízkou teorii konvergence však vytvořil P. A. Sorokin již v roce 1944. Ten ve své knize USA and Russia pojednával o podobnostech těchto dvou zemí, a to jak geografických, tak i kulturních a velmocenských.[2]

Další vzniklé teorie si všímaly toho, že se země po 2. světové válce začaly v mnohém sbližovat i přes zachování svých specifických rysů.

Teorie byla v pozdějších dobách napadána kvůli jejímu determinismu, příklonu k Západnímu myšlení či zanedbání role rozvojových zemí ve světové ekonomice. Často se však jednalo o posměšky, nikoliv vážné vědecké studie.

Dále byla teorie kritizována proto, že předpokládá, že status rozvinuté země má být cílem zemí rozvojových a nedbá přitom ohledu na negativní aspekty čistě ekonomicky zaměřeného modelu rozvoje. Takový model totiž může dle některých akademiků rozevřít nůžky ve společnosti, dále k dosažení cíle také nepřiměřeně vyčerpává přírodní zdroje a ničí přírodní prostředí.[1]

Konvergence a divergence

Na počátku 80. let 20. století se teorii konvergence snažili přeformulovat Inkeles a Sirowy. Inkeles zdůraznil, že v dřívějších pojednáních o teorii nebyly rozlišeny různé aspekty společnosti, z nichž každá se může vyvíjet nejen jinou rychlostí, ale také jiným směrem. Společenský systém tedy navrhl rozdělit na nejméně 5 aspektů, rozlišil také formy konvergence a divergence.[3]

Konvergence
  • jednoduchá konvergence, přechod z rozdílnosti do jednoty
  • konvergence z různých směrů ke společnému cíli, při této konvergenci se společnosti v některých věcech přibližují a v jiných oddalují
  • konvergence pomocí překračování hranic spíše než změnou v největších rozdílech
  • divergentní cesta ke konvergenci, rozdílné metody vedou ke stejnému výsledku a poté tedy ke konvergenci
  • konvergence ve formě paralelní změny

Divergence
  • jednoduchá divergence, opak jednoduché konvergence, společnosti se ještě více vzdalují a rozdíly se zvětšují
  • divergence se společným bodem, ve kterém se společnosti potkají, ale pak se zase vzdalují
  • konvergentní trendy maskující divergenci

V neposlední řadě Inkeles zmiňuje, že je potřeba pečlivě zvolit formu a hloubku analýzy, a také časový úsek ke zkoumání konvergence či divergence.

Literatura
  • Clark Kerr, John T. Dunlop, Frederick Harbison a Charles A. Myers. Industrialism and industrial man: the problems of labour and management in economic growth. Portsmouth: Heinemann Educational Books, 1973.
  • Inkeles, A., & Smith, D. H. Becoming modern: Individual change in six developing countries. Cambridge, MA, US: Harvard University Press, 1974.
  • Skinner, R. Technological Determinism: A Critique of Convergence Theory. Comparative Studies in Society and History, 1976.
  • Sorokin, Pitirim A. Mutual Convergence of the United States and the U.S.S.R. to the Mixed Sociocultural Type. California, USA: SAGE Publishing, 1960.

Reference
  1. Kerr's Convergence Theory -- What It Is and How It Affects Nations. ThoughtCo. Dostupné online [cit. 2018-12-03].
  2. SOROKIN, Pitirim. Mutual Convergence of the United States and the U.S.S.R. to the Mixed Sociocultural Type. California, USA: SAGE Publishing, 1960.
  3. Convergence Theories | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2018-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.