Tematínské vrchy

Geologické podloží tvoří karbonáty, zejména světlé dolomity Hronika, které v této oblasti zastupuje Považský příkrov. Převážně jižní expozice, dolomitické podloží a nedostatek povrchových vodních toků způsobily, že toto území představuje suchý a teplý "ostrov" mezi karpatskými lesy. Většina vod v oblasti proniká propustnými karbonáty hlouběji do podloží a vyvěrá na západě podél považanských zlomů. Útočiště zde našlo xerotermní rostliny a živočichové, kteří sem pronikli v meziledových dobách z teplejších oblastí při Středozemním a Černém moři. Některé druhy se přizpůsobily životu na svazích pokrytých drobivým dolomitem, jiné daly přednost mělkým půdám, zejména rendzinům, další osídlily spraše, které sem navály větry vanoucí v ledových dobách od pevninského ledovce. V poledových dobách zde převládaly teplomilné druhy tvořené hlavně dubem pýřitým, pouze na extrémních svazích přežily druhy typické pro tzv. skalní stepi. Od středověku zdejší prostředí výrazně formoval člověk – zemědělec, který část lesů pokácel a ostatní využíval jako pastviny. Výrazně se tak rozšířily otevřené plochy, tzv. holiny a posílily společenstva skalního bezlesí s mnoha sucho a teplomilnými druhy rostlin a živočichů.

Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) v Tematínských vrších

Mezi nejvzácnější vyslance xerotermní panonské flóry zde patří kavyl, ruměnice krasová, dobromysl bílý i koniklec velkokvětý. Severní hranici rozšíření na Pováží zde dosahují lýkovec vonný a divizna červená. Mezi sedmnácti druhy vstavačovitých rostlin zde patří k nejvzácnějším dva teplomilné druhy – hnědenec zvrhlý a rudohlávek jehlancovitý. V teplomilných dubinách dominuje dub plstnatý v podrostu s dřínem obecným.

K nejvzácnějším bezobratlým zde patří kobylka sága stepní a dva druhy velkých cikád – cikáda jasanová a cikáda "Tibicen plebeius", které v horkém létě svým "zpěvem" navozují atmosféru Středomoří. Z množství motýlů je významný modrásek slovenský, který byl pro vědu objeven a popsán právě odsud. Z obratlovců mají v Tematínských vrších stabilní populace teplomilné druhy plazů – ještěrka zelená a užovka stromová, bohatou avifaunu reprezentuje například i symbol pravých stepí – orel královský.

Nadměrná pastva a odlesňování této části Povážského Inovce našimi předky způsobily erozi nejexponovanějších svahů. Na erozí ohrožené plochy byly v druhé polovině 20. století vysázeny nepůvodní dřeviny, jako jsou borovice černá a jasan zimnář, které potlačovaly domácí dřeviny a poškodily unikátní xerotermní biotopy. V současnosti společné úsilí ochrany přírody a majitelů a uživatelů lesů vede k postupnému odlesňování nepůvodních dřevin, ukončení zalesňování holin a prosazování výsadby původních dřevin, zejména dubů.

• Státní ochrana přírody Slovenské republiky
• Informační brožura ŠOPSR (376,95 kB) (. Pdf)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tematínske vrchy na slovenské Wikipedii.