Technostres

Technostres definoval v roce 1984 americký psychoterapeut Craig Brod jako moderní nemoc způsobenou neschopností jedince vyrovnat se s novými informačními a komunikačními technologiemi (ICT) psychicky zdravým nebo pozitivním způsobem.[1]

V širším smyslu lze technostres chápat jako oblast psychologických a fyziologických problémů, které jsou spojené s neschopností užívat technologie v pracovním prostředí. V užším pojetí se jedná o stres, který zažívá člověk při práci s počítačem. Obavy z moderních technologií se nemusí týkat jen strachu z počítačů, ale také z mobilních (chytrých) telefonů nebo dokonce z automatické pračky či myčky na nádobí.

Informační a komunikační technologie způsobily revoluci v dnešním světě, ale také přinesly nové problémy. Technologie pohání lidi kupředu, ale schopnosti běžných uživatelů za nimi často zaostávají. S rostoucí úrovní automatizace se uživatelé často musí vypořádat s obavami, jak technologie ovlivní jejich práci. Protože ale vědí, že v práci musí konkurovat tlaku kolegů, žijí tak pod neustálým napětím a snaží se vstřebat nové informace a pochopit nové technologie.

Existenci technostresu potvrdila řada studií. Bylo prokázáno, že míra technostresu se odvíjí např. od věku, pohlaví, vzdělání, úrovně počítačové gramotnosti aj.

Projevy a důsledky technostresu

Technostres se může projevit kdykoli a v různé intenzitě. Důsledky technostresu se projevují na různých úrovních.

Na fyziologické úrovní jsou za důsledky technostresu nejčastěji považovány:

  • bolesti zad, krční páteře nebo ramen,
  • problémy se zrakem, únava očí,
  • potíže z dlouhodobého a jednostranného zatěžování ruky (tzv. syndrom karpálního tunelu).

Technostres má negativní vliv na psychiku člověka. Na psychologické úrovní se jedná o:

  • sníženou schopnost soustředit se,
  • netrpělivost,
  • nepříjemné pocení,
  • záchvaty hněvu,
  • nespavost,
  • noční můry,
  • bolesti hlavy, žaludku a zažívací problémy,
  • poruchy paměti aj. psychosomatické obtíže.

Mezi další důsledky technostresu lze zařadit poruchy chování, které se mohou pohybovat od agresivity až po úplnou pasivitu. Nejčastěji jsou uváděny:

  • zvýšená ustaranost,
  • strach ze selhání či špatného výkonu,
  • informační přetížení,
  • odmítání nových technologií.


V souvislosti s technostresem se objevují projevy odporu užívat určitou technologii. Obava z nových technologií může být tak silná, že může docházet k zatracování a vyhýbání se jí.

Pojem technostres označuje nejen strach z nezvládnutí techniky, ale také projev strachu z poškození zdraví při práci s počítačem. Židková definuje nejčastější symptomy:[2]

  • strach ze škodlivého záření monitorů,
  • strach z negativního vlivu na zrak,
  • strach ze záření mobilů a rizik mobilních sítí,
  • strach z poškození působením elektromagnetických polí,
  • strach ze syndromu nemocných budov.

Za projevy technostresu lze také považovat nadměrné ztotožnění se s technologií (tzv. over-identifikace). Uživatelé technologie jsou ponořeni do technologických vymožeností takovým způsobem, že riskují ztrátu své identity. Tento jev bývá označovaná termínem technosis. Mezi nejčastější příznaky patří:

  • neustálá propojenost s technologií (mobil, počítač, notebook, připojení na internet),
  • pocit nejistoty, pokud nejsou propojeni s technologií,
  • neustálé úsilí vyrovnat se stroji.

V kontextu s technostresem se často objevuje pojem multitasking. Původní význam souvisí s počítači a znamená schopnost provádět několik procesů současně. Z pohledu uživatele technologie znamená vykonávání více činností najednou, např. práci na počítači, současné telefonování a zároveň komunikaci s někým, kdo je v místnosti nebo také „překlikávání“ mezi více otevřenými okny a souběžnou prací na několika úkolech. Tento styl práce má negativní vliv na schopnost soustředění se, čímž se zvyšuje riziko výskytu chyb a stoupá i míra stresu.

Nutkavá kontrola vlastní práce je další formou technostresu, která se nazývá technologicko-obsedantní porucha. Její příčinou je nedůvěra lidí k informačním technologiím a obava ze selhání nebo z nesprávného užití technologie. Důsledkem této poruchy je snížená produktivita práce a možnost vzniku psychosomatických potíží. Nejčastější příznaky: [2]

  • nikdy nemažou elektronické záznamy,
  • kontrolují své pracovní e-maily z domova,
  • často kontrolují své e-maily,
  • opakovaně kontrolují, zda své e-maily neodeslali na špatnou adresu,
  • kontrolují pracovní záležitosti, i když jsou na dovolené,
  • zálohují všechny své dokumenty třikrát denně nebo častěji.

Příčiny technostresu
  • rychlé tempo technologických změn,
  • nedostatečné vzdělání v oblasti ICT,
  • zvyšující se tempo práce,
  • nedostatečná standardizace v rámci technologií,
  • přílišné spoléhání se na technologie.

Prevence technostresu
  • vzdělávat se v oblasti ICT,
  • v pracovním prostředí informovat zaměstnance o prováděných změnách,
  • pozitivní přístup k technologii,
  • relaxace, dechová cvičení, trénink asertivity.

Literatura
  • BROD, Craig. Technostress: The Human Cost of the Computer Revolution. Reading. Massachusetts: Addison-Wesley, 1984. 242 s. Dostupné online.
  • ŠIMKOVÁ, Gabriela. Analýza informačních bariér v přístupu k novým technologiím. Brno, 2012. 92 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Petr Škyřík, Ph.D..
  • ŽIDKOVÁ, Zdeňka. S. 11. Bezpečnost a hygiena práce [online]. 2004. Roč. 2004, č. 9, s. 11. [www.psvz.cz/zidkova/doc/technostres.doc Dostupné online].

Reference
  1. BROD, Craig. Technostress: The Human Cost of the Computer Revolution. Reading. Massachusetts: Addison-Wesley, 1984. 242 s. Dostupné online.
  2. ŽIDKOVÁ, Zdeňka. Technostres. Bezpečnost a hygiena práce [online]. 2004. Roč. 2004, čís. 9. [www.psvz.cz/zidkova/doc/technostres.doc Dostupné online].
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.