Tarquinius Priscus

Lucius Tarquinius Priscus, nebo také Tarquin Nejstarší, byl legendárním pátým římským králem. Vládl v letech 616–579 př. n. l. Jeho ženou byla Tanaquil, která byla stejně jako on původem z Etrurie.

Tarquinius Priscus
Lucius Tarquinius Priscus na ilustraci ze 16. století vydané Guillaumem Rouillém
Narození7. století př. n. l.
Tarquinia
Úmrtí578 př. n. l.
Řím
NárodnostEtruskové
Povolánístarořímský politik
ChoťTanaquil
DětiGnaeus Tarquinius
Tarquinia the Elder
Tarquinia the Younger
Tarquinia
Arruns Tarquinius
Tarquinius Superbus
RodičeDemaratus the Corinthian
RodTarquin dynasty
PříbuzníArruns Tarquinius (sourozenec)
Tarquinius Superbus[1][2], Arruns Tarquinius[1][2] a Tarquinia[1][2] (vnoučata)
Funkceřímský král (616 př. n. l.–578 př. n. l.)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

Podle římského historika Livia pocházel Tarquinius Priscus z Etrurie. Poté, co zdědil veškerý otcův majetek, pokoušel se získat nějaký politický úřad. Jelikož pro řecký původ svého otce nemohl získat politický úřad v Tarquinii, odešel se svou ženou Tanaquil na její radu do Říma. Podle pověsti prý při jejich příjezdu do Říma ve válečném voze sebral Tarquiniovi orel pokrývku hlavy a poté mu ji vrátil zpět na hlavu. Tanaquil, jež byla zběhlá ve výkladu proroctví, to vyložila jako předzvěst Tarquiniovy budoucí velikosti.

Tarquinius Priscus si v Římě získal uznání díky své laskavosti. Všiml si ho sám král a ustanovil jej poručníkem svých synů.[3]

Římský král
Tarquinius a orel

Přestože byl čtvrtý římský král Ancus Marcius (asi 677–617 př. n. l.) vnukem druhého krále Numy Pompilia (asi 750–672 př. n. l.), neujal se po něm vlády jeho syn, protože v Římě ještě neplatil princip dědičné monarchie. Po žádném z prvních tří králů se nestal nástupcem jeho syn, neboť všichni jejich následníci byli za vládce prohlášeni římským lidem. Po Marciově smrti se Tarquinius obrátil na kurijní shromáždění (comitia curiata) a přesvědčil patricije, že by měl být zvolen králem, protože Marciovi synové jsou ještě příliš mladí. Podle Tita Livia byli Marciovi synové v době otcovy smrti na lovecké výpravě, a nemohli proto rozhodování shromáždění nikterak ovlivnit.[4]

Tarquinius podle Tita Livia dal rozšířit počet senátorů na dvojnásobek, když jej doplnil o sto příslušníků menších předních rodů.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucius Tarquinius Priscus na anglické Wikipedii.

  1. The Tarquin Dynasty. In: Historia. 1975.
  2. La chronologie des Bacchiades et celle des rois étrusques de Rome. In: Mélanges de l'École française de Rome. 1988.
  3. Livius, Titus. Dějiny od založení Města. 1:34
  4. Livius, Titus. Dějiny od založení Města. 1:35

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.