Takidžiró Óniši

Takidžiró Óniši (japonsky: 大西 瀧治郎, Óniši Takidžiró; 2. června 1891, Ašida – 16. srpna 1945) byl japonský admirál známý jako „otec kamikaze“.

Takidžiró Óniši
Narození	2. června 1891 Tamba
Úmrtí	16. srpna 1945 (ve věku 54 let) Tokio
Příčina úmrtí	pobodání
Alma mater	Kaigun heigakkó
Povolání	voják a pilot
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl absolventem 40. běhu japonské císařské námořní akademie (海軍兵学校, Kaigun Heigakkó), kterou ukončil jako 20. nejlepší ze 144 kadetů.

Od prosince 1915 sloužil jako mladší poručík na palubě nosiče hydroplánů Wakamija[1]

Na počátku války v Tichomoří byl odpovědný za vývoj některých technických detailů útoku na Pearl Harbor v roce 1941 pod velením admirála Isoroku Jamamota. Sám Óniši se stavěl proti tomuto útoku, protože si uvědomoval, kam by mohla vést válka s nepřítelem, který má tak velký ekonomický potenciál.

V říjnu 1944 se Óniši stal velitelem První letecké armády na severních Filipínách. I když je mu obecně připisováno autorství plánu na použití taktiky sebevražedných leteckých útoků proti nepřátelským lodím, pravdou je, že tento „projekt“ byl započat už před jeho příchodem a on ho zpočátku odsuzoval jako scestný. Po ztrátě Mariánských ostrovů ale změnil názor a sebevražedné útoky nařídil.

Takidžiró Óniši spáchal rituální sebevraždu (seppuku) ve svém domě 16. srpna 1945 den po vyslechnutí císařova projevu o kapitulaci Japonska. Jeho agónie trvala při plném vědomí 17 hodin. V dopise na rozloučenou se omluvil pilotům, které poslal na smrt, a zároveň vyzval Japonce, aby po válce vytvořili nové demilitarizované Japonsko a pracovali na budování míru mezi národy světa.

Přibližně 4000 japonských vojáků, většinou univerzitních studentů, zemřelo na konci druhé světové války jako piloti kamikaze.