Třída Vikrant

Třída Vikrant (jinak též Projekt 71) je třída letadlových lodí Indického námořnictva. Od roku 2009 je stavěna prototypová jednotka Vikrant, přičemž plánována je stavba druhého, mnohem většího plavidla. Vikrant je první letadlová loď, která byla navržena a postavena v domácích loděnicích. Ve službě nahradí letitou letadlovou loď INS Viraat. Obě letadlové lodě řazené do této třídy se liší svou velikostí i koncepcí, což přináší průtahy v realizaci celého projektu. Prototypová jednotka Vikrant má být do služby přijata roku 2022.

Třída Vikrant
Zahájení námořních zkoušek letadlové lodě INS Vikrant
Obecné informace
Uživatelé Indické námořnictvo
Typletadlová loď
Lodě1 (ve stavbě)
1 (plánována)
Osudve stavbě (2021)
Technické údaje Vikrant
Výtlak40 000 t
Délka262 m
Šířka60 m
Ponor8,4 m
PohonCOGAG
Rychlost28+ uzlů (52 km/h)
Dosah8 000 nám. mil (14 800 km)
Posádka1 600 důstojníků a námořníků
Výzbroj4× 76mm kanón OTO Melara
4× 30mm kanón AK-630
2× vertikální odpalovací systém
rakety Barak 8
Letadla24–26

Stavba
Trup Vikrant po spuštění na vodu

Práce na projektu nových letadlových lodí byly zahájeny v roce 2003. Kýl první jednotky INS Vikrant byl založen v loděnici Cochin Shipyard (CSL) v únoru 2009. Trup lodi byl spuštěn na vodu v srpnu 2013. Na rok 2015 původně plánované zařazení do služby bylo posunuto do roku 2021 a později na rok 2022. Stavební program nabral velké zpoždění například kvůli problémům s převodovými skříněmi pohonu, dieselgenerátory, integrací pohonu, nebo nedostatkem vysokopevnostní oceli.[1] Námořní zkoušky letadlová loď Vikrant zahájila 4. srpna 2021.

Technické problémy si vynutily rovněž řadu změn na projektu druhé jednotky INS Vishal, která má atypicky výrazně větší výtlak.[2] Její přijetí do služby je očekáváno v roce 2032. Plavidlo však nebylo (v roce 2019) oficiálně objednáno.[3]

Jednotky třídy Vikrant:

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
INS Vikrant28. února 200912. srpna 20132022 (plán)ve stavbě
INS Vishal2032 (plán)plánována

Konstrukce
Vikrant v roce 2015
Vikrant v roce 2015

Vikrant

Letadlová loď Vikrant bude mít délku 260 metrů a výtlak okolo 40 000 t. Její konstrukce je modulární, skládající se z 874 bloků. S realizací projektu Indii vypomáhá italská loděnice Fincantieri a dále firmy z Ruska.

Plavidlo bude mít úhlovou letovou palubu, kterou bude s hangárem spojovat dvojice výtahů. První jednotka bude koncepce STOBAR – letouny budou startovat pomocí skokanského můstku na přídi (druhá jednotka by již měla být vybavena katapulty). Každá z lodí ponese až 30 letadel. Budou to například stíhací letouny Mikojan MiG-29K, útočné letouny HAL Tejas a vrtulníky HAL Dhruv či Kamov Ka-31. Plánovaná výzbroj zahrnuje čtyři 76mm kanóny OTO Melara Super Rapid, vertikální vypouštěcí sila pro protiletadlové řízené střely a dále systémy blízké obrany proti letounůn a protilodním střelám.

Pohonný systém bude koncepce COGAG. Budou ho tvořit čtyři plynové turbíny General Electric LM2500+. Nejvyšší rychlost bude přes 28 uzlů a dosah okolo 8 000 námořních mil.

Odkazy

Reference
  1. India's First Indigenous Aircraft Carrier INS Vikrant to be Delivered in December 2018 [online]. Navyrecognition.com [cit. 2015-12-08]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Pokroky indických letadlových lodí. ATM. 2013, roč. 45, čís. 9, s. 78. ISSN 1802-4823.
  3. Indian second indigenous aircraft carrier stuck at its embryonic stage [online]. Navyrecognition.com [cit. 2019-01-25]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.