Třída Towada
Třída Towada byla třída zásobovacích tankerů japonských námořních sil sebeobrany. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy.[2] Plavidla slouží k zásobování japonských eskortních uskupení palivem, municí a náhradními díly.
Třída Towada | |
---|---|
Tokiwa (AOE-423) | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Japonské námořní síly sebeobrany |
Typ | zásobovací tanker |
Lodě | 3 |
Osud | aktivní (2015) |
Předchůdce | Sagami (AOE-421) |
Nástupce | třída Mašú |
Technické údaje | |
Výtlak | 8300 t (standardní) 15 850 t (plný) |
Délka | 167 m |
Šířka | 22 m |
Ponor | 8,4 m |
Pohon | 2 diesely |
Rychlost | 22 uzlů |
Dosah | 10 500 nám. mil při 20 uzlech[1] |
Posádka | 140 |
Letadla | 1× vrtulník |
Radar | OPS-18 |
Stavba
Stavba prototypové jednotky Towada byla objednána roku 1984 u loděnice Hitachi Zosen v Maizuru.[3] Do služby byla loď přijata roku 1987, přičemž roku 1990 následovaly její dvě sesterské lodě Tokiwa a Hamana.[2] Druhé plavidlo postavila loděnice Mitsui Engineering & Shipbuilding Co. Ltd. ve městě Tamano, přičemž třetí postavila rovněž loděnice Hitachi Zosen.[1]
Jednotky třídy Towada:[1]
Jméno | Zahájení stavby | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
Towada (AOE-422) | 17. dubna 1985 | 26. března 1986 | 24. března 1987 | aktivní |
Tokiwa (AOE-423) | 12. května 1988 | 23. března 1989 | 12. března 1990 | aktivní |
Hamana (AOE-424) | 8. července 1988 | 18. května 1989 | 29. března 1990 | aktivní |
Konstrukce
Plavidla jsou vybavena radarem OPS-18. Mají kapacitu 5700 tun nákladu, který je překládán pomocí dvou zásobovacích stanic na každém boku, z nichž jedna slouží pouze pro doplňování paliva a druhá pro palivo i pevné zásoby. Nenesou žádnou výzbroj.[3] Na zádi se nachází přistávací plocha pro jeden vrtulník. Pohonný systém tvoří dva diesely Mitsui o výkonu 17 859 kW, pohánějící dva lodní šrouby.[3] Nejvyšší rychlost je 22 uzlů.[2] Dosah činil 10 500 nám. mil při 20 uzlech.[1]
Odkazy
Reference
- Class Towada Replenishment Oiler [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-11-02]. Dostupné online. (anglicky)
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 163.
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 188.