Třída Tiger (1941)

Třída Tiger byla třída lehkých křižníků Royal Navy, rozestavěných v době druhé světové války a dokončených dle přepracovaného návrhu v letech 19591961. Třídu tvořily tři jednotky provozované do přelomu 70. a 80. let. Byly to poslední postavené britské křižníky.

Třída Tiger
HMS Tiger (C20)
Obecné informace
UživateléRoyal Navy
Typlehký křižník
Lodě3
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Minotaur
Technické údaje
Výtlak9550 t (standardní)
11 700 t (plný)
Délka169,3 m
Šířka19,51 m
Ponor7 m
Pohon4 turbínová soustrojí
4 tříbubnové kotle
80 000 shp
Rychlost31,5 uzlu
Posádka716
Výzbroj4× 152mm kanón (2×2)
6× 76mm kanón (3×2)

Pozadí vzniku

Tiger

V roce 1941 byla zahájena stavba prvního z plánovaných pěti nových britských lehkých křižníků, vycházejících z třídy Minotaur. Do následujícího roku byly založeny kýly celkem čtyř lodí, ovšem konec války znamenal, že stavba ztratila prioritu a najednou byl lodí nadbytek. Stavba prvních tří jednotek, pojmenovaných Tiger, Bellerophon a Defence, proto byla roku 1946 zastavena. Stavba čtvrté jednotky Hawke byla zrušena před spuštěním na vodu a objednávka páté jednotky byla zrušena ještě před zahájením prací. V 50. letech námořnictvo začalo zkoumat možnost dostavby všech tří plavidel v modernizované podobě. Hlavní myšlenkou byla silná pancéřová ochrana plavidel a výzbroj tvořená plně automatickými děly, jejichž střelbu řídily moderní radary. Trojice dokončených křižníků byla do služby zařazena v letech 19591961. Plavidla dostala jména HMS Tiger (ex Bellerophon), HMS Lion (ex Defence) a HMS Blake (ex Tiger).

Jednotky třídy Tiger:

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyVyřazen
HMS Tiger (C20)1. října 194125. října 194518. března 19591981
HMS Lion (C34)24. června 19422. září 194420. července 19601975
HMS Blake (C99)17. srpna 194220. prosince 19458. března 19611979

Konstrukce

Tiger
HMS Lion (C34)

Výzbroj plavidel tvořily čtyři 152mm kanóny ve dvoudělových věžích a šesti 76mm kanóny ve dvoudělových věžích. Všechny kanóny byly plně automatické. Pohonný systém tvořila čtyři turbínová soustrojí Parsons a čtyři tříbubnové kotle Admiralty. Nejvyšší rychlost dosahovala 31,5 uzlu.

Tiger a Blake byly v letech 1965–1973 přestavěny na velitelská plavidla flotil. Zadní dělovou věž u nich nahradila přistávací plocha pro vrtulníky a hangár umožňující uskladnění čtyř kusů typu Wessex či Sea King. Rovněž dvě věže se 76mm kanóny byly demontovány a nahrazeny protiletadlovými raketovými komplety Seacat.

Odkazy

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3. (česky)
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.