Třída Seeadler (typ 141)

Třída Seeadler (typ 141) byla třída torpédových člunů postavených pro německé námořnictvo. Jednalo se o variantu třídy Jaguar poháněnou jiným typem motorů. Čluny byly navrženy loděnicí Lürssen. Celkem bylo postaveno 10 jednotek této třídy. Po vyřazení ze služby všechna plavidla získalo Řecko.

Třída Seeadler / Typ 141
Kondor
Obecné informace
Uživatelé Německé námořnictvo
Řecké námořnictvo
Typtorpédový člun
Lodě10
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Jaguar
Nástupcetřída Zobel
Technické údaje
Výtlak194,6 t (standardní)
221 t (plný)
Délka42,6 m
Šířka7,1 m
Ponor2,4 m
Pohon4 diesely
Rychlost43 uzlů
Posádka39
Výzbroj2× 40mm kanón Bofors (2×1)
4× 533mm torpédomet (4×1)
Radarnámořní radar
navigační radar

Stavba

Třídu tvořilo celkem 10 člunů, postavených v loděnicích Lürssen a Kröger. Čluny byly pojmenovány Seeadler, Albatros, Kondor, Greif, Falke, Geier, Bussard, Habicht, Sperber a Kormoran.

Konstrukce

Výzbroj člunů tvořily dva 40mm kanóny a čtyři 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři diesely Maybach, každý o výkonu 8940 kW, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 43 uzlů.

Zahraniční uživatelé

V letech 1976–1977 všech 10 jednotek třídy získalo řecké námořnictvo. Albatros, Bussard a Sperber sloužily pouze jako zdroj náhradních dílů. V roce 1981 byl vyřazen Katigix, v roce 1985 Kentauros. Ještě v roce 2008 zůstávaly v aktivní službě čtyři jednotky, které byly vyřazeny v následujícím roce.

Odkazy

Literatura
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.