Třída Majestic

Třída Majestic byla třída predreadnoughtů Royal Navy. Celkem bylo v letech 1889–1895 postaveno devět jednotek této třídy. Byla tak nejpočetnějších třídou bitevních lodí v historii.[1] Jejich autorem byl William Henry White. Všechny lodi bojovaly v první světové válce, přičemž Majestic v ní byl potopen. Ostatní lodi byly sešrotovány na počátku 20. let.[2]

Třída Majestic
HMS Majestic
Obecné informace
Uživatelé Royal Navy
Typpredreadnought
Lodě9
Osud1 potopena
8 vyřazeno
PředchůdceRenown
Nástupcetřída Canopus
Technické údaje
Výtlak14 900 t
Délka118,9 m
Šířka22,9 m
Ponor8,4 m
Pohon8937 kW
Rychlost17,6 uzlů (32,6 km/h)
Posádka759
Výzbroj4× 305mm kanón (2×2)
12× 152mm kanón (12×1)
16× 76mm kanón (16×1)
12× 47mm kanón (16×1)
5× 457mm torpédomet
Pancířpaluba 101 mm
boky až 228 mm
velitelská věž 355 mm
věže 355 mm

Stavba

Jednotky třídy Majestic:[3]

JménoLoděniceZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyPoznámka
CaesarPortsmouth dockyard25. března 18952. září 1896leden 1898Sešrotována 1921.
HannibalPembroke dockyard1. května 189428. dubna 1896duben 1898Sešrotována 1920.
IllustriousChatham dockyard11. března 189517. září 1896duben 1898Sešrotována 1920.
JupiterThomson, Clydebank26. dubna 189418. listopadu 1895květen 1897Sešrotována 1920.
MajesticPortsmouth dockyardúnor 189431. ledna 1895prosinec 1895Dne 27. května 1915 potopena jedním torpédem německé ponorky SM U 21.
MagnificentChatham dockyard18. prosince 189319. prosince 1894prosinec 1895Sešrotována 1921.
MarsLaird, Birkenhead2. června 189430. března 1896červen 1897Sešrotována 1921.
Prince GeorgePortsmouth dockyard10. září 189422. srpna 1895listopad 1896Sešrotována 1921.
VictoriousChatham dockyard28. května 189419. října 1895listopad 1896Sešrotována 1922.

Konstrukce

Základní uspořádání třídy Majestic

Výzbroj tvořily čtyři 305mm děla ve dvouhlavňových věžích, dvanáct 152mm kanónů v pancéřových kasematách, šestnáct 76mm kanónů, dvanáct 47mm kanónů a pět torpédometů. Pro pancéřování byla použita Harveyova ocel. Boční pancéřový pás měl délku 91 metrů, výšku 4,8 metru a sílu až 228 mm. Dělové věže a velitelskou věž chránil 355mm pancíř. Pancéřová paluba měla sílu 101 mm.

Lodě poháněly dva tříválcové parní stroje, kterým páru dodávalo osm kotlů. Lodní šrouby byly dva. Dva komíny stály vedle sebe.[4]

Osudy

HMS Hannibal

Od zařazení do služby až po první světovou válku sloužily lodě třídy Majestic v domácích vodách a ve Středomoří (pouze Victorious byl krátce součástí China Station). Všech devět lodí se zapojilo do bojů první světové války, jelikož však již byly zastaralé, byly brzy přeřazovány k různým pomocným úkolům. V době vypuknutí války tvořily Prince George, Caesar, Jupiter a Majestic 7. bitevní eskadru, jež byla součástí Kanálového loďstva.[5] Hannibal, Victorious, Mars, Magnificent a Illustrious tvořily 9. bitevní eskadru, která byla součástí hlídkových sil.[6]

Jedinou lodí ztracenou v akci byl Majestic. Byl společně se sesterskou lodí Prince George nasazen v dardanelské kampani a potopen 27. května 1915 jedním torpédem německé ponorky U 21.[7] Caesar byl v letech 1914–1918 používán jako strážní loď. Hannibal, Magnificent, Mars a Victorious byly odzbrojeny v roce 1915, zatímco Illustrious a Prince George v roce 1916. Všem osm lodí bylo na počátku 20. let vyřazeno.[2]

Odkazy

Reference

  1. MILFORD, Darren. Majestic Class Battleship [online]. worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2009-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
  2. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 183. (česky)[Dále jen Hrbek (2001)]
  3. GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 34. (anglicky)
  4. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 70–71. (česky)
  5. Hrbek 2001, s. 241.
  6. Hrbek 2001, s. 242.
  7. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 2. Rok 1915. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-85-0. S. 48. (česky)

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.