Třída Independence (2015)

Celkem bylo v lednu 2013 objednáno osm jednotek této třídy. Plavidla byla vyvinuta ve spolupráci loděnic Saab Kockums AB a ST Marine, přičemž stavbu provádí domácí loděnice Singapore Technologies Engineering (součást koncernu ST Marine).[1] Prototypová jednotka byla navodu spuštěna v červenci 2015 a v květnu 2016 úspěšně dokončila námořní zkoušky.[2] Do služby byla přijata 5. května 2017, tedy v den 50. výročí založení singapurského námořnictva.[3] Její dvě sesterské lodě následovaly v listopadu 2017.[4] Poslední tři jednotky byly do služby přijaty 31. ledna 2020. Stavební program této třídy tak byl završen.[5]

Jednotky třídy Independence:

Konstrukce plavidel je modulární, což usnadní budou modernizace, popř. úpravu pro nasazení do specifických misí. Plavidlo nese 3D vyhledávací radar Thales NS100, navigační radar Kelvin Hughes SharpEye a elektro-optický systém Stelop Compass D EO. Hlavňovou výzbroj tvoří 76mm kanón OTO Melara Super Rapid ve věži na přídi, dvě dálkově ovládané zbraňové stanice OTO Melara Hitrole s 12,7mm kulomety a jedna dálkově ovládaná zbraňová stanice Rafael Typhoon 25mm kanónem.[1] K boji proti vzdušným cílům slouží 12 vertikálních vypouštěcích sil pro protiletadlové řízené střely VL MICA. Neletální zbraně zastoupí dvě vodní děla, silné reproduktory a xenonové světlomety. Na zádi je přistávací plocha pro střední vrtulník. Ze záďové rampy mohou operovat dva inspekční čluny RHIB, nebo dálkově ovládané plavidlo Protector USV.[1] Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 20V 4000 M93. Nejvyšší rychlost dosahuje 27 uzlů.[10] Dosah je 3500 námořních mil a vytrvalost 14 dní.[11]