Třída Hacujuki

Třída Hacujuki je třída univerzálních raketových torpédoborců Japonských námořních sil sebeobrany. Skládá se z celkem 12 jednotek postavených v letech 19791987. Probíhá jejich postupné vyřazování.

Třída Hacujuki
Isojuki (DD-127)
Obecné informace
Uživatelé Japonské námořní síly sebeobrany
Typtorpédoborec
Lodě12
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Minegumo
Nástupcetřída Asagiri
Technické údaje
Výtlak2950 t (standardní)
3700 t (plný)
Délka130 m
Šířka13,6 m
Ponor4,1 m
PohonCOGOG
Rychlost30 uzlů
Posádka195
Výzbroj76mm kanón OTO Melara
Boeing Harpoon (2×4)
ASROC (8hl.)
RIM-7 Sea Sparrow
6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadla1 vrtulník

Stavba

Jednotky třídy Hacujuki:[1]

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Hacujuki (DD-122)14. března 19797. listopadu 198023. března 1982vyřazen 25. června 2010
Širajuki (DD-123)3. prosince 19794. srpna 19818. února 1983od 16. března 2011 cvičná loď (TV-3517), vyřazen 27. dubna 2016
Minejuki (DD-124)7. května 198119. října 198226. ledna 1984vyřazen 7. března 2013
Sawajuki (DD-125)22. dubna 198121. června 198215. února 1984vyřazen 1. dubna 2013
Hamajuki (DD-126)4. února 198127. května 198218. listopadu 1983vyřazen 14. března 2012
Isojuki (DD-127)23. ledna 198219. září 198323. ledna 1985vyřazen 13. března 2014
Harujuki (DD-128)11. března 19826. září 198314. března 1985vyřazen 13. března 2014
Jamajuki (DD-129)25. února 198310. července 19843. prosince 1985od 27. dubna 2016 cvičná loď (TV-3519), vyřazen 19. března 2020
Macujuki (DD-130)7. dubna 198325. října 198419. března 1986vyřazen 7. dubna 2021
Setojuki (DD-131)16. ledna 19843. července 198511. prosince 1986od 14. března 2012 cvičná loď (TV-3518), vyřazen 24. prosince 2021
Asajuki (DD-132)22. prosince 198316. října 198520. února 1987vyřazen 16. listopadu 2020
Šimajuki (DD-133)8. května 198429. ledna 19867. února 1987od 18. března 1999 cvičná loď (TV-3513), vyřazen 19. března 2021

Konstrukce

Minejuki (DD-124)
Jamajuki (DD-129) po vypuštění klamných cílů

Hlavňovou výzbroj torpédoborců tvoří jeden 76mm kanón OTO Melara, umístěný v příďové dělové věži. Mezi touto věží a můstkem se nachází osminásobné vypouštěcí zařízení raketových torpéd ASROC. Ta ve výzbroji lodí doplňují dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Protilodní výzbroj představuje osm protilodních střel Boeing Harpoon, umístěných po obou stranách komína. Protiletadlovou výzbroj tvoří osminásobné vypouštěcí zařízení střel RIM-7 Sea Sparrow. Blízkou obranu proti letadlům a protilodním střelám zajišťují dva systémy Phalanx CIWS. Torpédoborce rovněž nesou jeden těžký protiponorkový vrtulník. Pro jeho uskladnění je na palubě hangár.

Pohonný systém je koncepce COGOG. Pro plavbu ekonomickou rychlostí slouží dvě plynové turbíny Tyne RM-1C, zatímco v bojové situaci lodě pohání dvě plynové turbíny Rolls-Royce Olympus TM 3B. Nejvyšší rychlost lodí dosahuje 30 uzlů. Cestovní rychlost je 18 uzlů.

Odkazy

Reference

  1. Class Hatsuyuki Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24. (anglicky)

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.