Třída Dresden

Třída Dresden byla třídou lehkých křižníků Kaiserliche Marine. Tvořily ji jednotky Dresden a Emden, postavené v letech 1906–1909. Obě lodi byly velice aktivní na počátku první světové války a byly ve válce potopeny.

Třída Dresden
SMS Dresden
Obecné informace
Uživatelé Kaiserliche Marine
Typlehký křižník
LoděDresden
Emden
PředchůdceKönigsberg
NástupceKolberg
Technické údaje
Výtlak3650 t
Délka118 m
Šířka13,5 m
Ponor5,1 m
Pohon11 114 kW
Rychlost24,5 uzlu
Dosah550 nám. mil
Posádka330
Výzbroj10× 105 mm
2× torpédomet
Pancířpaluba 50 mm
velitelská věž 100 mm

Konstrukce

Výzbroj lodí tvořilo deset 105mm kanónů v jednohlavňové lafetaci a dva torpédomety. Dvě děla stála vedle sebe na přídi, dvě na zádi, dvě na bocích uprostřed trupu a zbylá čveřice byla umístěna v bočních kasematách. Pancéřová ochrana se omezila pouze na 50 mm silnou pancéřovou palubu a velitelskou věž se 100 mm pancířem.[1] Pohonný systém se u obou lodí lišil. Dresden poháněly parní turbíny, zatímco Emden parní stroj.

Osudy

Emden byl součástí Německé východoasijské eskadry admirála von Spee. Po vypuknutí války byl odeslán do oblasti Indického oceánu, aby zde narušoval námořní obchod. Dne 28. října 1914 napadl dohodové lodě v přístavu George Town na ostrově Penang. Ve střetnutí známém jako bitva u Penangu Emden nejprve dvěma torpédy a dělostřelbou potopil ruský křižník Žemčug. Při úniku z přístavu Emden rozstřílel ještě francouzský torpédoborec Mousquet.[2] Emden byl nakonec 9. listopadu 1914 potopen australským lehkým křižníkem HMAS Sydney v bitvě u Kokosových ostrovů. Celkem 182 námořníků bylo zajato, části posádky se ale podařilo na malé lodi doplout na Sumatru a 48 jich po šesti měsících dorazilo do Istanbulu.[3]

Dresden na počátku války operoval v Karibiku odkud zamířil na jih, aby se u Velikonočního ostrova připojil ke Speeově eskadře. Dne 1. listopadu 1914 pomohl zničit britskou eskadru v bitvě u Coronelu a jako jediná německá loď přežil zničení Speeovy východoasijské eskadry 8. prosince 1914 v bitvě u Falklandských ostrovů. Po bitvě se skrýval u jižního pobřeží Chile. Nakonec ho 14. března 1915 u ostrova Robinsona Crusoe zastihly britské křižníky HMS Glasgow a HMS Kent. Po krátké přestřelce kapituloval. Během vyjednávání, které vedl pozdější admirál Wilhelm Canaris, loď potopila vlastní posádka.Podle jiné verze byl křižník potopen Brity ze msty přestože kapituloval a to na přímý rozkaz W. Churchilla.Němci ztratili 8 mrtvých a 29 raněných.[4]

Literatura

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. (česky)

Reference

  1. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 62. (česky)
  2. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 167.[Dále jen Hrbek (2001)]
  3. Hrbek 2001, s. 170.
  4. Hrbek 2001, s. 164.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.