Třída Barracuda (1924)
Třída Barracuda byla třída oceánských diesel-elektrických ponorek námořnictva Spojených států amerických. Byly to první americké ponorky z doby mezi světovými válkami.[2] Vyznačovaly se velkou rychlostí a dosahem. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1924–1945. Za druhé světové války sloužily jako cvičné, zvažovaná přestavba na transportní ponorky se neuskutečnila.[2] Všechny byly vyřazeny.
| Třída Barracuda | |
|---|---|
 USS Bonita (SS-165) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Námořnictvo Spojených států amerických |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 3 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída S |
| Nástupce | USS Argonaut (SM-1) |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 2119 t (na hladině) 2506 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 102 m (max.) |
| Šířka | 8,41 m |
| Ponor | 4,62 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory 2 lodní šrouby 6200 + 2400 hp |
| Rychlost | 18,7 uzlu (na hladině) 9 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | 12 000 nám. mil při 11 uzlech 10 nám. mil při 8 uzlech |
| Posádka | 85 |
| Výzbroj | 1× 127mm kanón 6× 533mm torpédomet 12 torpéd |
| Ostatní | operační hloubka ponoru 60 m |
Stavba
Celkem byly v letech 1921–1926 postaveny tři jednotky této třídy. Postavila je loděnice Portsmouth Naval Shipyard v Kittery ve státě Maine.[1]
Jednotky třídy Barracuda:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| USS Barracuda (SS-163) | Portsmouth Naval Shipyard | 1921 | 17. července 1924 | 1. října 1924 | Do roku 1931 pojmenována USS V1 (SF-4), vyřazena 1945.[3] |
| USS Bass (SS-164) | Portsmouth Naval Shipyard | 1921 | 27. prosince 1924 | 26. září 1925 | Do roku 1931 pojmenována USS V2 (SF-5), roku 1942 poškozena požárem, vyřazena 1945.[4] |
| USS Bonita (SS-165) | Portsmouth Naval Shipyard | 1921 | 9. června 1925 | 22. května 1926 | Do roku 1931 pojmenována USS V3 (SF-6), vyřazena 1945.[5] |
Konstrukce
Ponorky měly dvoutrupou konstrukci. Byly vyzbrojeny jedním 127mm kanónem a šesti 533mm torpédomety (čtyři na přídi a dva na zádi). Mohly naložit až 12 torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely Sulzer o výkonu 6200 hp a dva elektromotory Sulzer o výkonu 2400 hp. Nejvyšší rychlost na hladině dosahovala 18,7 uzlu a pod hladinou 9 uzlů. Dosah byl 12 000 námořních mil při rychlosti 11 uzlů na hladině a 10 námořních mil při rychlosti 8 uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru byla až 60 metrů.[1]
Modernizace
Roku 1928 byly přezbrojeny novým 76,2mm kanónem. Roku 1940 dostaly výkonnější diesely MAN. Roku 1943 jej nahradily dva 20mm kanóny.[1]
Odkazy
Reference
- V1 (BARRACUDA) submarines (1924-1926) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 268. (česky)
- V-1 (SF-4) Barracuda (SS-163) [online]. Navsource.org [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- V-2 (SF-5) Bass (SS-164) [online]. Navsource.org [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- V-3 (SF-6) Bonita (SS-165) [online]. Navsource.org [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374. (česky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Barracuda na Wikimedia Commons