Třída Barracuda

Třída Barracuda je třída útočných ponorek francouzského námořnictva s jaderným pohonem, stavěná loděnicí DCNS. Plánována je dodávka celkem šesti jednotek. Ve službě mají nahradit stejný počet ponorek třídy Rubis z 80. a počátku 90. let. Ponorky budou schopné plnit široké spektrum úkolů od ničení lodí, ponorek a pozemních cílů, průzkum či speciální operace. Do služby měly být zařazovány v letech 2017–2027.[1] Zařazení prototypu ale bylo posunuto na rok 2020.[2]

Třída Barracuda
Ilustrace ponorky třídy Barracuda
Obecné informace
UživateléFrancouzské námořnictvo
Typponorka
Lodě6 (objednáno)
Osudaktivní (2020)
Předchůdcetřída Rubis
Technické údaje
Výtlak4765 t (na hladině)
5300 t (pod hladinou)
Délka99,4 m
Šířka8,8 m
Ponor7,3 m
Pohon1 reaktor
Rychlost14 uzlů (na hladině)
25 uzlů (pod hladinou)
Posádka60 + 12
Výzbroj4× 533mm torpédomet (4×1)
18 dlouhých zbraní

Loděnice DCNS z třídy Barracuda odvodila projekt konvenčního typu SMX Ocean.[3] Konvenční verze označená Shortfin Barracuda Block 1A byla v rámci programu SEA 1000 vybrána jako náhrada za australské ponorky třídy Collins.

Pozadí vzniku

Potřeba stavby nové třídy jaderných útočných ponorek vyvstala na sklonku 90. let, přičemž samotné projekční práce byly zahájeny v roce 2002. Stavba první jednotky, s opcí na dalších pět, byla u konsorcia DCNS/Areva-TA (dodavatel jaderné technologie) objednána v roce 2006. Druhý kus byl objednán v roce 2009 a třetí v roce 2011.[1] Pro ponorky jsou plánována tradiční jména Suffren, Duguay-Trouin a Tourville. Práce na první jednotce začaly v roce 2007 v loděnici DCNS v Cherbourgu. Dodávky ponorek byly plánovány na roky 2017–2027, následně však došlo ke zdržením. Francie tak poněkud zaostává za svými konkurenty, které tuto generaci ponorek již provozují v podobě tříd Virginia a Astute.

Prototypová jednotka Suffren v dubnu 2020 zahájila zkoušky svým prvním statickým ponorem. Zkoušky přitom musely být o několik týdnů posunuty kvůli pandemii nemoci Covid-19. Její reaktor byl spuštěn v prosinci 2019.[4] Prototyp byl do služby přijat 5. listopadu 2020.

Jednotky třídy Barracuda:

JménoZahájení stavbySpuštěnaVstup do službyStatus
Suffren (Q284)19. prosince 200712. července 20195. listopadu 2020aktivní
Duguay-Trouin26. června 2009ve stavbě
Tourville28. června 2011ve stavbě
Dupetit-Thouarsobjednána
Duquesneobjednána
De Grasseplánována

Konstrukce
Suffren (Q284)

Ponorky budou výrazně větší než předchozí třída Rubis. Budou u nich použity technologie stealth snižující jejich hlučnost, magnetickou stopu a znesnadňující jejich zachycení radarem. Výrazně lepší budou i jejich manévrovací schopnosti. Díky vysokému stupni automatizace budou dvě posádky ponorky čítat úhrnem pouhých 60 mužů (dále mohou nést 12 příslušníků speciálních jednotek). Budou vybaveny bojovým řídícím systémem SYCOBS.[1] Sonar dodá společnost Thales Underwater Systems.

Trup bude skrývat dvě paluby pro posádku. I díky tomu se výrazně sníží provozní náklady ponorek. Nejvyšší hloubka ponoru bude dosahovat 350 metrů.[1] Výzbroj ponorek budou tvořit čtyři 533mm torpédomety. Na palubě bude neseno až 18 dlouhých zbraní. Mohou to být například těžká torpéda F21, protilodní střely SM.39 Exocet s dosahem 50 km či protizemní střely MdCN s dosahem 1000 km (střely ponesou i nové fregaty třídy FREMM).[1]

Jádrem pohonného systému bude jeden tlakovodní reaktor K15. Výměna paliva bude nutná každých 10 let. Ponorky nebudou mít lodní šroub, nýbrž vodní trysky. Nejvyšší rychlost pod hladinou bude 25 uzlů.[1]

Odkazy

Reference
  1. Construction on French Navy’s third Barracuda submarine moves ahead [online]. Naval-technology.com, rev. 2012-11-09 [cit. 2012-11-20]. Dostupné online. (anglicky)
  2. France to build fifth nuclear Barracuda-class submarine [online]. Navaltoday.com [cit. 2018-05-09]. Dostupné online. (anglicky)
  3. SMX® Ocean Conventionally Powered Attack Submarine, France [online]. Naval-technology.com [cit. 2015-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
  4. French Navy SSN ‘Suffren’ Performs Static Dive Test as Part of Initial Sea Trials [online]. Navalnews.com [cit. 2020-05-22]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.