Třída Ajanami

Třída Ajanami
	Ajanami (DD-103)
Obecné informace
Uživatelé	Japonské námořní síly sebeobrany
Typ	torpédoborec
Lodě	7
Osud	vyřazeny
Předchůdce	třída Harukaze
Nástupce	třída Murasame
Technické údaje
Výtlak	1700 t (standardní); 2500 t (plný)
Délka	109 m
Šířka	10,7 m
Ponor	3,7 m
Pohon	2 kotle, 2 turbíny
Rychlost	32 uzlů
Posádka	230
Výzbroj	6× 76,2mm kanón (3×2); 2× Hedgehog (2×1); 4× 533mm torpédomet (1×4); 2 skluzavky
Radar	OPS-1; OPS-2
Sonar	OQS-12

Třída Ajanami byla lodní třída torpédoborců Japonských námořních sil sebeobrany. Skládala se ze sedmi jednotek, sloužících v letech 1958–1990.

Stavba

Celkem bylo v letech 1956–1960 postaveno sedm jednotek této třídy. První čtyři byly objednány v rámci programu z roku 1955, přičemž v programech pro roky 1957–1958 byly objednány ještě další tři.[1]

Jednotky třídy Ajanami:

Jméno	Založení kýlu	Spuštěna	Vstup do služby	Status
Ajanami (DD-103)	20. listopadu 1956	1. června 1957	17. února 1957	od roku 1978 pomocná loď (ASU-7004), vyřazen
Isonami (DD-104)	14. prosince 1956	30. září 1957	14. března 1958	od roku 1978 cvičná loď (ASU-7006, později TV-3502), vyřazen
Uranami (DD-105)	1. února 1957	29. srpna 1957	27. února 1958	od roku 1978 pomocná loď (ASU-7005), vyřazen
Šikinami (DD-106)	24. prosince 1956	25. září 1957	15. března 1958	od roku 1978 cvičná loď (ASU-7007, později TV-3503), vyřazen
Takanami (DD-110)	8. listopadu 1958	8. srpna 1959	30. ledna 1960	od roku 1985 pomocná loď (ASU-7009), vyřazen
Ónami (DD-111)	20. března 1959	13. února 1960	29. srpna 1960	od roku 1985 pomocná loď (ASU-7013), vyřazen
Makinami (DD-112)	20. března 1959	25. dubna 1960	30. října 1960	od roku 1985 pomocná loď (ASU-7014), vyřazen

Konstrukce

Ónami (DD-111)

Torpédoborce byly vyzbrojeny šesti 76,2mm kanóny ve dvoudělových věžích. Uprostřed trupu byl umístěn čtyřhlavňový 533mm torpédomet a přebíjecí zařízení s rezervní sadou torpéd. Protiponorkovou výzbroj tvořily dva salvové vrhače hlubinných pum Hedgehog a dvě skluzavky hlubinných pum. První čtveřice nesla radary OPS-1, OPS-2 a trupový sonar OQS-12. Druhá skupina této třídy nesla modernější radar OPS-15 a trupový sonar OQS-14.[1] Pohonný systém tvořily dva kotle a dvě převodové turbíny o výkonu 35 000 shp, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.[2]

Modernizace

V letech 1965–1967 dostaly Ajanami, Isonami a Takanami vlečný sonar OQA-1. Isonami a Šikinami byly v letech 1975–1976 upraveny na cvičné lodě – byly z nich demontovány torpédomety, které nahradily nové nástavby.[1]

Reference

PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 275. (česky)
Pejčoch, Novák a Hájek, 1994, s. 286.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Ajanami na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[lode5:275-1] PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 275. (česky)

[lode5:286-2] Pejčoch, Novák a Hájek, 1994, s. 286.