Toga

Toga byl obdélný, půlkruhovitý nebo oválný kus látky asi 5 m dlouhý a 2–3 m široký, který se přehazoval přes spodní košili (tunica). Jeden konec visel přes levé rameno dopředu asi do půli lýtka, druhý šel přes záda, pravý bok a prsa přes levé rameno, případně přes levý loket nebo přes hlavu. Obě paže tak zůstaly volné a vpředu se vytvořila široká kapsa (sinus). Na rozdíl od košile, kterou nosili všichni, togu nosili jen lidé – muži i ženy – kteří nemuseli pracovat a oblékali si ji jen když vycházeli z domu.

Císař Augustus (Vatikánské muzeum)

Typická toga (toga virilis, toga pura) byla z bílé vlny, chudší občané nosili tmavou togu (toga pulla), která byla také znamením smutku. V létě se nosila toga z tenké, v zimě ze silnější látky. Vysocí hodnostáři nosili bílou togu s purpurovým lemem (toga praetexta), kterou nosili také neplnoletí chlapci. Vojenští vítězové v triumfálním průvodu nosili purpurovou toga picta se zlatými hvězdami a výšivkami. Uchazeči o úřady nosili zářivě bílou toga candida (odtud naše slovo „kandidát"), obžalovaní u soudu togu tmavé barvy.[1]

Toga byl snad původně královský oděv, za římské republiky se patrně zjednodušil a nejvíce kvetl za císařství; Římané se dokonce sami označovali jako togati. Ke konci císařství se však toga přestala užívat a nahradila ji po stranách sešitá dalmatika, někdy i s rukávy. V současnosti je improvizovaná toga (obvykle z prostěradla) velmi oblíbený maškarní převlek, užívá se běžně na studentských večírcích v USA a odtud se zvyk šíří po světě.