Tísek

Obec Tísek se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji po obou stranách hranice mezi vlastním Českým Slezskem a někdejšími Moravskými enklávami ve Slezsku. Leží asi 4 km od Bílovce. Žije zde 980[1] obyvatel.

Tísek
Plastika na návsi a mateřská škola
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0804 599964
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBílovec
Okres (LAU 1)Nový Jičín (CZ0804)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko, ale část katastru byla součástí Moravských enkláv ve Slezsku
Zeměpisné souřadnice49°47′34″ s. š., 18°0′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel980 (2022)[1]
Rozloha8,21 km²
Katastrální územíTísek
Nadmořská výška422 m n. m.
PSČ743 01
Počet domů258 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduTísek 62
74301 Bílovec 1
[email protected]
StarostaMiroslav Vašica
Oficiální web: www.tisek.cz
Tísek
Další údaje
Kód obce599964
Kód části obce167134
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec se skládá ze dvou ZSJ Tísek a Karlovice, které jsou od sebe oddělené silnicí z Výškovic. Zástavba obou části je již téměř úplně propojená, takže se jedná prakticky o jednotný urbanistický celek. K Moravským enklávám ve Slezsku náležely Karlovice, původně patřící do katastru sousední obce Slatina. Katastrální hranice zde původně vedla středem výše zmíněné silnice, z niž odbočila k jihovýchodu, procházejíce chvíli po chodníku, jenž se nachází západně od čísla popisného 65.

Galerie

Historie

Vznik obce

Prvý a dosud nejstarší známý písemný doklad o Tísku pochází z roku 1377. Tehdy patřilo půl vsi Václavu z Kravař, druhá půlka s největší pravděpodobností jako dědičný statek Slatině.

Pak se majitelé střídali ať už dědictvím, nebo prodejem, až nakonec bylo panství Bílovec někdy kolem roku 1650, ke kterému patřil i Tísek, přiznáno Bohunce Pražmové a jejímu manželovi Václavu Zikmundu Sedlnickému z Choltic. Vlastnictvím Sedlnických zůstalo toto panství téměř 300 let až do roku 1945.

Odtržení obce

Počátkem 19. století došlo k odtržení obce Tísku od bíloveckého velkostatku zřízením samostatného statku Výškovice, který trval až do roku 1906. Prvý podrobnější úřední popis o vsi Tísku pochází z roku 1842. Žilo tu celkem 89 rodin, z toho 64 zemědělských, 2 řemeslnické a zemědělské, 2 řemeslnické a 21 nádenických u rolníků.

Jen čtyři domy byly z kamene a kryté šindelem, ostatní byly ze dřeva a s doškovými střechami. Obyvatelstvo bylo české. Od roku 1850 patřil Tísek k politickému okresu Opava. V roce 1896 byl Tísek přidělen k nově zřízenému hejtmanství v Bílovci a zůstal v rámci tohoto politického okresu do roku 1960, kdy připadl do okresu Nový Jičín.

Vývoj v 19. a 20. století

V 19. a hlavně ve 20. století dochází v obci k poměrně rychlému růstu počtu domů a obyvatel ve srovnání se 17. a 18. stoletím, kdy tento vývoj byl značně pomalý. Jestliže v roce 1806 bylo v obci celkem 25 usedlostí po více než 150 letech v roce 1787 tu bylo jen 47 domů. Do roku 1900 měla obec 82 domů a 520 obyvatel, roku 1930 již 129 domů a 641 obyvatel a v roce 1970 s osadou Karlovice 200 domů a 772 obyvatel. V roce 2002 měla obec 234 rodinných domků, 3 bytové domy, 5 chat a 884 obyvatel. Toto rozšiřování zástavby bylo též důvodem k rozšíření katastru obce na úkor sousedního k. ú. Bílovec-Horní Předměstí, k němuž došlo roku 1924[3][4][5].

Škola

Vlastní školu si obec vydobyla v roce 1862. V letech 1868–1869 byla pro ni vystavěna budova, která byla v roce 1902 rozšířena na dvoutřídní a přestavěna. Další rekonstrukce byla v roce 1929 a 1945.

Války

Do života obce a obyvatel zasáhla negativně první světová válka 1914–1918. Z Tísku bylo zasláno na bojiště této války několik desítek mužů, z nichž se už 12 nevrátilo.

Dalším takovým zásahem byla v letech 1938–1945 druhá světová válka. Pro obec to bylo násilné přerušení jejího vývoje a 7 let fašistického útlaku a nesvobody. Osvobození obce 29. dubna 1945 bylo vykoupeno životy 63 sovětských vojáků, 5 životy místních občanů a jeden se navrátil z koncentračního tábora. Zničeny byly 2 domy, 6 stodol, silně byly poškozeny: škola, kostel a obecní úřad. Vážné škody byly na 50 domech.

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.