Tábor Vorkuta
Tábor Vorkuta, oficiálně Vorkutský nápravně pracovní tábor (rusky Воркутинский исправительно-трудовой лагерь), zkráceně Vorkutlag (Воркутлаг) nebo ITL (ИТЛ), byl jeden z největších a nejkrutějších lágrů v rámci sovětského systému „nápravně-pracovních“ táborů Gulag. Vedle politických a jiných sovětských vězňů sem mířili také němečtí váleční zajatci z druhé světové války.
Gulag Vorkuta | |
---|---|
Základní údaje | |
Otevření | 10. května 1938 |
Poloha | |
Adresa | Sovětský svaz |
Souřadnice | 67°30′50,66″ s. š., 64°5′1,66″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lágr se nacházel na severovýchodě Komiské republiky poblíž dnešního města Vorkuty, které v souvislosti s táborem vzniklo. Tábor byl oficiálně založen 10. května 1938, i když zde již předtím vězni těžili suroviny, které tu byly objeveny kolem roku 1930, a zanikl zřejmě počátkem 60. let 20. století. V hlavním táboře současně žilo až asi 73 tisíc vězňů, celkem tábory ve Vorkutě a okolí prošlo přes milion vězňů a vězeňkyň, z nichž zde asi čtvrtina zahynula.
Známí vězni
- Horst Bienek – německý spisovatel
- Valentín González – komunistický velitel ze španělské občanské války
- Anton Kaindl – velitel koncentračního tábora Sachsenhausen
- Štefan Kločurak – karpatoruský politik, redaktor a právník
- Jaan Kross – estonský spisovatel
- Aurel von Jüchen – německý teolog a spisovatel
- Armand Maloumian – francouzský spisovatel
- Vasyl Velyčkovskyj – ukrajinský řeckokatolický duchovní
- Lothar Wolleh – německý fotograf
- Vasil Kobulej – československý voják
Odkazy
Literatura
- APPLEBAUM, Anne. Gulag. [s.l.]: BETA Dobrovský, 2004. ISBN 80-7306-152-X. S. 608. (česky)