Tábor (Pražská plošina)

Ulice Na Táboře na hrdlořezské části kopce

Nejvýznamnější, jihozápadní část s Jiráskovou vilou, botanickou zahradou a většinou zahradnického střediska spadá do Malešic a tvoří jedinou část Malešic, která přísluší k městské části Praha 9. Statisticky je vymezena jako základní sídelní jednotka Tábor. Sedlem dvojvrší prochází napříč od severozápadu k jihovýchod pás katastrálního území Hrdlořez, do nějž spadá i celé strmé severní úbočí západní části dvojvrší; hrdlořezská část kopce je statisticky vymezena jako základní sídelní jednotka Hrdlořezy-Tábor. Východní část dvojvrší spadá do Hloubětína a je vymezena jako základní sídelní jednotka Hloubětín-Tábor, přičemž nevelký hrot takto vymezeného území přesahující v oblasti mimoúrovňové křižovatky za Průmyslovou ulici do městské části Praha 14 tvoří základní sídelní jednotku Hloubětín-Tábor-východ.

Geomorfologicky jsou kopce Tábor i Smetanka řazeny do Brdské oblasti, celku Pražská plošina, podcelku Říčanská plošina a okrsku Úvalská plošina, přičemž kopec Vinice severně od Smetanky již je počítán k okrsku Pražská kotlina.[3]

Konečná fáze bitvy u Štěrbohol

Malešice na císařských otiscích map Stabilního katastru z roku 1841. V horní části areál usedlosti Josefa Havlíčka.

Ulice Pod Táborem na západním úpatí

V roce 1757 se právě v těchto místech odehrál nejkrutější a rozhodující boj bitvy u Štěrbohol. Rakouští vojáci císařovny Marie Terezie tu byli poraženi pruskými vojsky Fridricha II. Rakouské jednotky byly postupně z vrchu Tábora sraženy do hlubokého údolí, které se táhne mezi Malešicemi a Hrdlořezy, a v úzkém prostoru (především okolo dnešní zahradnické školy) se rozpoutal prudký boj, ve kterém byli Rakušané tvrdě poraženi.[4]

Skleníky v zahradnickém areálu

Na západním úbočí stojí pseudorenesanční zámeček zvaný Jiráskova vila, k němuž příslušný rozlehlý park, sloužící dnes jako Botanická zahrada Malešice. Celý areál byl po roce 1948 věnován zahradnickým účelům, jako pracoviště zahradnické školy a nějakou dobu i jako výrobní středisko pražského zahradnického podniku Sady, lesy a zahradnictví. Na vrcholové části kopce se nachází komplex skleníků.

Na severním úbočí se nachází též několik obytných domů se zahradami.[5] U jižního úbočí je deponie stavební suti.[5]

V letech 1914–1919 byl kopcem prokopán v severojižním směru 358 m dlouhý železniční tunel dimenzovaný pro dvojkolejnou trať. Úsek dlouho sloužil jen nákladní dopravě (pro propojení stanic Praha-Libeň a Praha-Malešice), od roku 2010 tudy projíždí i městská linka osobní dopravy (ML), později označená jako linka S41 Esko Praha. Další dvě nákladní tratě od nákladního nádraží Praha-Malešice vedou při úpatí kopce na jihozápadní straně (směrem k nákladovému nádraží Žižkov) a na jihovýchodní straně (směrem k nádraží Praha-Běchovice).

Ze starých mapových podkladů vyplývá, že lesy na kopcích Tábor a Smetanka nejsou historickými lesy s kontinuálním zalesněním. V roce 1840 se na území dnešních lesů v rovinatějších částech rozkládala zejména pole, na svazích vinice. V 60. letech 20. století bylo provedeno rozsáhlé zalesnění převážně dubem červeným, který je v našich podmínkách nepůvodní dřevinou. Část lesa Tábor o ploše 1,4 ha byla na konci 70. let 20. století zalesněna velmi netradičním způsobem, a to přesázením již vzrostlých stromů z místa dnešního depa metra Hostivař. Jedná se o jediné místo v Praze, kde byl takovýto způsob výsadby použit. V úžlabí na Táboře lze nalézt také na pražské poměry zajímavé jedince buku lesního. Na území lesa Tábor převládají živná stanoviště nižších poloh. Tyto podmínky vyhovují zejména dubu, habru obecnému a buku lesnímu.[6] Tyto údaje se týkají zejména ploch ve správě Lesů hl. m. Prahy, tedy mimo areál botanické zahrady.

• Jiráskova vila (Malešice)
• Botanická zahrada Malešice
• Tunel pod Táborem (Malešický tunel)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tábor na Wikimedia Commons
• Tábor – k.ú. Malešice, Hrdlořezy, Hloubětín (Pražská plošina / Praha), Místopis.eu
• Smetanka a Tábor, Pražská příroda, web hlavního města Prahy, 2013