Synagoga v Babčicích

Synagoga v Babčicích, č. p. 14, je bývalá židovská modlitebna pocházející asi z poloviny 19. století.[2] Nachází se v jihovýchodní části návsi poblíž většího z vesnických rybníků.

Synagoga v Babčicích
bývalá synagoga
Místo
Místo	Babčice, Česko Česko
Souřadnice	49°28′5,8″ s. š., 14°53′45,5″ v. d.
Základní informace
Kraj	Jihočeský
Okres	Tábor
Architektonický popis
Výstavba	1859[1]
Odkazy
Adresa	Babčice 14
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synagoga sloužila k bohoslužebným účelům jen do prvního desetiletí 20. století,[3] poté byla přestavěna zčásti na stodolu a částečně k obytným účelům.[2] Vzhledem k této adaptaci se do určité míry zachoval pouze exteriér, interiér nikoli.[3] Na venkovní straně jsou dosud patrné známky vysokých oken, která byla později zazděna.[4]

V budově se rovněž nacházela židovská obecná škola s právem veřejnosti s německým vyučovacím jazykem.[5]

Stavba synagogy pochází z poloviny 19. století, jedná se o klasickou stavbu tohoto typu v menších obcích. Stavba byla rozdělena: V pravé polovině se nacházel sál pro 70 lidí, sál obvykle zabíral dvě podlaží. V levé části se v přízemí nacházela židovská škola a v patře byt učitele.

Krátce z původní architektoniky: Obdélná stavba se sedlovou střechou, nad štíty skosenou. Štíty zděné. V pravé části okna s polokruhovým zakončením, v levé části okna obdélníková. Fasády s drobnými pilastry mezi okny, dělené levostranné dvouosé průčelí a pravostranné tříosé průčelí. Římsa oddělující patra budovy. V exteriéru sál zaklenut českou plackou, s linésami po stranách, malované, lehce vzestupující okenní rámy. Přízemí židovské školy plochostropé, vstupní hala/chodba zaklenuta polovalbovou klenbou. Schodiště s kamenným zábradlím s centrálním pilířem s dvojitým soklem. Sklepní s valbovou klenbou. Patro s bytem učitele s prkenným stropem s centrálním nosným sloupem. Synagoga svému účelu sloužila do konce 20. let 20. století, kdy stavbu koupil sedlák z vedlejší obce a přestavěl ji z části na stodolu a z části na obytné prostory. Z anotace po roce 1990, exteriéry: Veškeré ozdobné prvky byly zarovnány spolu s nově tvořenou hladkou fasádou, v pravé části okna přestavěny v hranaté obdélníkové, v levé části zazděny okna v prvním poschodí a jedno okno v přízemí. Pravostranné průčelí zachováno tříosé, levostranné již jen jednoosé. Ze současných interiérů: Původní sál, jež byl přebudován v stodolu, přehrazen příčným patrem se vstupem ze dvora. Vnitřní výmalba přetřena bílou barvou. Část býv. Školy a byt učitele přestavěn v jeden byt, zachováno přízemní uspořádání místností, načež vrchní patro s novým uspořádáním, s čímž souvisí stržení dřevěného stropu, nahrazen zděným. Podkrovní prostory téměř po celou existenci stavby bez přestaveb kromě levostranné části s novou betonovou podlahou a bez využití. Sklepní prostory zachovány v původní podobě. Ke stavbě náležely na pozemku stavby rituální lázně zvané též mikve. Jednalo se o drobnou suterénní stavbu s křížovou klenbou. mikve byly pravděpodobně v polovině 20. století zasypány. Nyní se neví o jejich přesné poloze.