Symfony

Framework původně vznikl pod názvem Sensio Framework[1] jako odnož projektu Mojavi3-DEV, který měl v sobě integrován ORM vrstvu Propel.

Webová stránka projektu byla spuštěna 18. listopadu 2005[2].

Symfony 1.4.x byla poslední revizí 1. verze udržovanou do listopadu 2012 [3]. Nástupcem bylo Symfony 2 vydané v srpnu 2011. V listopadu 2015 byla vydána 3. verze frameworku. V listopadu 2017 byla vydána 4. verze. V listopadu 2019 byla vydána verze číslo 5. Doposud poslední verze číslo 6 vyšla v listopadu 2021.[4]

Ve svém základu využívá Symfony několik open source projektů:

• Propel a Doctrine, ORM vrstvy
• Creole a PDO, databázová abstrakční vrstva
• PRADO, PHP framework pro podporu lokalizace
• Pake, command-line interpret
• PHPUnit, unit tester
• Zend Framework, Zend_Logger a Zend_Cache jsou použity pro logování a cachování
• Mojavi, MVC framework
• Swift Mailer, odesílání emailů

Symfony také využívá některé své vlastní komponenty které jsou samostatně k dispozici na vlastním webu Archivováno 31. 10. 2011 na Wayback Machine. Mezi ně patří například Symfony YAML, parser umožňující převádět YAML soubory do PHP polí a zpět.

Za použití pluginů může Symfony také podporovat některé další projekty jako:

• Prototype a jQuery, JavaScriptové frameworky
• script.aculo.us, JavaScriptová knihovna postavená na Prototype pro visuální efekty
• PHP Less, CSS parser postavený na projektu Less
• TinyMCE a CKeditor, jako WYSIWYG editory
• TCPDF, PHP knihovna pro generování PDF dokumentů

Od verze Symfony 1.2 není standardně implementován žádný JavaScriptový framework a volba je ponechána pouze na uživateli.

Typický projekt v Symfony je rozdělen do mnoha podadresářů:

• app – konfigurace, šablony a případné překlady
  • cache – cache zkompilovaných šablon
    • dev – vývojové prostředí
    • prod – produkční prostředí
  • config – nastavení, většinou v YAML
  • logs – logy
  • Resources – zdroje
    • views – šablony
• src – většina kódu MVC
  • bundles – bundles jsou do jisté míry samostatné části webu zajišťující jeho funkčnost. Obsahuje podadresáře pojmenované podle jednotlivých bundlů, každý z nichž může mít vlastní podadresář pro controllery, adresář pro testy, atd.
• vendor – závislosti dodavatelů třetích stran
• web – adresář přístupný z internetu
  • bundles – v tomto adresáři jsou bundles implementované v src, zde již s vlastními zdroji (obrázky, CSS, …).

Každý projekt napsaný ve frameworku Symfony je rozdělen do jednotlivých aplikací (nejčastěji frontend a backend), ty se dále dělí na moduly a ty na jednotlivé akce.

S tím souvisí i hierarchie konfiguračních YAML souborů, kde jednotlivá nastavení se mohou postupně přepisovat s kaskádovou dědičností (nejnižší prioritu má nastavení projektu, nejvyšší nastavení konkrétního modulu).

Trochu nezvykle na rozdíl od ostatních PHP frameworků vyžaduje Symfony přístup na command-line, což může být problém na sdílených web hostinzích. Vytváření projektů, aplikací, modulů, mnohá nastavení a údržba se provádí právě přes příkazový řádek.

Na adrese Jobeet běží ukázkový projekt napsaný v Symfony přesně podle knihy Practical symfony. Je povoleno v něm cokoli modifikovat, každých 24 hodin se automaticky přepíše databáze do původního stavu.

Symfony je používán mnoha známými webovými stránkami po celém světě. Mezi ty nejznámější patří:

• Askeet, open source komunitní Q&A služba
• Del.icio.us, webová služba umožňující ukládání, sdílení a objevování záložek [5]
• Dailymotion, částečně přešlo na Symfony a pokračuje i nadále [6]

U nás pak:

• Institut jazykového vzdělávání
• Katedra kybernetiky ZČU

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Symfony na Wikimedia Commons
• Oficiální stránka