Symfonie č. 6 (Beethoven)

Symfonie č. 6 F dur, Op. 68 „Pastorální“ je šestá symfonie Ludwiga van Beethovena. Byla dokončena roku 1808 a měla premiéru 22. prosince na koncertu v Divadle na Vídeňce, spolu s pátou symfonií.

Symfonie č. 6 F dur „Pastorální“, Op. 68
Beethoven skládající Pastorální symfonii, rytina z Almanachu der Musikgesellschaft
Druh skladby	symfonie
Skladatel	Ludwig van Beethoven
Vznik	1807–1808
Premiéra	22. prosince 1808 Vídeň, Theater an der Wien
Části	1. Allegro ma non troppo (Erwachen heiterer Empfindungen bey der Ankunft auf dem Lande) 2. Andante molto mosso (Szene am Bach) 3. Allegro (Lustiges Zusammensein der Landleute) 4. Allegro (Gewitter und Sturm) 5. Allegretto (Hirtengesänge – Frohe und dankbare Gefühle nach dem Sturm)
Obsazení orchestru	2 fl+picc, 2 ob, 2 cl (B), 2 fg; 2 cor (B,F), 2 trb (C,E♭), 2 trb (AT); timp (F,C); archi
Přibližná délka	40 minut

Beethoven miloval přírodu a nalézal v ní uklidnění i jistotu. Šestá symfonie je obrazem přírodních scenérií a venkova jako takového. Je jednou z mála Beethovenových orchestrálních skladeb, které mají vysloveně programní charakter.

První věta působí lehce, hrají tu jen smyčce, dechové nástroje a lesní rohy. V druhé větě se pozornost posluchače soustředí na tekoucí vodu potoka a zpěv ptáků. Třetí věta přibližuje životní radosti venkovanů, stáváme se svědky taneční veselice s patrnými zvuky dud. Čtvrtá věta jest bouří; vzdálené hřmění přechází v průtrž mračen, hromy a blesky. Pátá věta patří pastýřům a jejich zpěvu, který předchozí bouřlivou scénu vyvažuje. Šestá symfonie svou náladou v mnohém předznamenává pozdější Devátou symfonii.