Sylva Turbová

Sylva Turbová byla dcerou slovenského operního pěvce Bela Turby (1914–1980) a české asistentky režie Marie Turbové (1920–1991). V letech 1967 až 1971 studovala herectví na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Jejími spolužáky byli Andrej Hryc, Zuzana Kocúriková, Juraj Kukura, Vladimír Durdík, nebo Dušan Tarageľ. Po dokončení studia herectví odešla s několika spolužáky z ročníku do Košic, kde strávila necelou sezónu. V roce 1972 odešla do Prahy.

Třináct let byla vdaná za otce dětského herce Tomáše Holého. Vlastní děti neměla. Zemřela 29. července 2015 v Praze po dlouhodobých zdravotních problémech, média o jejím úmrtí informoval její dlouholetý životní partner.[1] Byla pohřbena na Vinohradském hřbitově.

Už na střední škole debutovala ve filmu Zmluva s diablom. Hned poté následovaly další nabídky, například koprodukční film Muž, ktorý luže, Nahota, Naši pred bránami, Dosť dobrí chlapi, Požáry a spáleniště, Kosenie jastrabej lúky, Zastihla mě noc, nebo Fontána pre Zuzanu. Velké množství zajímavých hereckých příležitostí nabídla Sylvii Turbové hlavně televize. Za zmínku stojí divácky mimořádně populární série Nepokojná láska, nebo Straty a nálezy,. V 70. a 80. letech se na televizní obrazovce objevovala pravidelně a poměrně často v různých televizních inscenacích, TV filmech, nebo seriálech. Pravidelně jezdila na natáčení do Bratislavy, kde dostávala mnohem více příležitostí, i když dlouhá léta bydlela v Praze.

V letech 1972 až 1998 byla členkou činohry Národního divadla v Praze. Její první role na jevišti přední české scény byla mladá epileptička Ruth ve hře Paula Zindela s názvem Vliv gama paprsků na měsíčky zahradní. Byla zde režiséry často obsazovaná do rolí osudem zkoušených žen, kde naplno uplatnila svůj dramatický talent. Výrazné byly její role v titulech Železný strop, Zkrocení zlé ženy, Dům pro nejmladšího syna, Vojna a mír, Měšťáci, Ohlédni se ve hněvu, Letní hosté, Rukojmí, Nebezpečné vztahy,nebo Katynka z Heilbronnu. Za skvělé výkony na jevišti sklidila několik významných ocenění. Poslední role, kterou tady nastudovala, byla Cihlářka v klasice s názvem Rok na vsi.

Po odchodu z Národního divadla se intenzivně věnovala zejména práci v dabingu, jejím hlasem mluvily například americké herečky Faye Dunaway, Blythe Danner, nebo Dianne Wiest. V letech 1999–2002 hostovala v pražském Divadle Gong.

V devadesátých letech hrála v televizi pouze příležitostně. Na jaře v roce 2001 vytvořila hlavní roli v komorně laděném rodinném dramatu s názvem Pod hladinou v produkci Slovenské televize. Za svůj herecký výkon v tomto filmu byla v roce 2002 nominovaná na Slovenskou filmovou cenu Igric. O rok později se ještě objevila ve vedlejší roli ve filmu Svědek po boku Jaromíra Hanzlíka.