Switchfoot

Switchfoot, multi-platinoví rockeři ze San Diega, nikdy neplánovali být slavní.

Po pravdě, když skupina v roce 1996 vznikla, zakládající členové Jon Foreman, Tim Foreman a Chad Butler brali hudbu spíše jako koníček než co jiného. Nikdy neměli v úmyslu se jí živit a určitě je nikdy nenapadlo, jak slavní budou dnes.

Switchfoot vlastně začínali jako dvě samostatné kapely. Bubeník Chad Butler hrál v jedné (Half Together) a bratři kytarista Jon Foreman a baskytarista Tim Foreman ve druhé (Etc.). Jejich skupiny hrály často společně a také si často navzájem dělali předskokany. Potom se obě kapely rozpadly, což vedlo k tomu, že Jon, Tim a Chad založili novou s názvem Chin Up (pojmenovanou po jednom dobrém kamarádovi Willu Chinovi.) V Jonově pokoji nahráli své demo a začali vystupovat v místních klubech a kavárnách. Mezitím si jejich nahrávka našla cestu do rukou producenta Charlieho Peacocka. I přes velmi nízkou kvalitu zvuku („Je vážně utrpení to poslouchat, činely jsou tam tak hlasité!“ řekl Tim) ho okamžitě zaujaly hluboce upřímné texty. Nechal Jonovi na záznamníku vzkaz, ve kterém vylíčil svůj zájem o jejich kapelu. O pár týdnů později měla Chin Up nahrávací smlouvu. Během zimnícho volna začali okamžitě nahrávat a mezitím si změnili jméno z Chin Up na Switchfoot, protože nechtěli mít na své nahrávce píseň se stejným jménem, jako byl název jejich kapely. Switchfoot je surfařský pojem, kterým se označuje, když surfař změní pozici nohou na prkně a jede na opačnou stranu přímo proti vlně. Také může znamenat získání nové perspektivy či náhledu.

Tim maturoval jen pár dní před vydáním jejich CD „The Legend of Chin“ a poté kluci natočili klip k písni Chem 6A. CD se setkalo s velkým úspěchem a provázely jej nadšené recenze. Switchfoot vyhráli ocenění San Diego Music Award a ASCAP Award za „Nejlepšího nového umělce“.

The Legend of Chin se prodávalo dobře kapela se v roce 1999 vydala do studia, aby nahrála své druhé album „New Way to Be Human“. Nahrávání tohoto alba nebylo lehké, kluci si uvědomovali vysoká očekávání fanoušků a nahrávací společnosti, nemluvě o vysokých nárocích, jež kladly na sebe samé, aby odvedli opravdu tu nejlepší práci. Také bylo složité vše stihnout, když Chad se ženil a Tim byl zaneprázdněn hodinami na San Diegské univerzitě. Switchfoot ale nakonec všechno zvládli a jejich album bylo opět přijato velmi příznivě.

Začali být známí v hudební branži a v roce 1999 získali ocenění Dove Award za „Moderní Rockovou píseň roku“ (New Way to Be Human).

Switchfoot teď často koncertovali, předskakovali pro kapely jako Five Iron Frenzy nebo OC Supertons, což tuto talentovanou San Diegskou skupinu představilo ještě více lidem.

Rok 2000 se nesl ve znamení nového CD, v budoucnu zlatého „Learning to Breathe“. Brzy po jeho vydání se ke skupině připojil klávesista Jerome Fontamillas (původně ze skupin Mortal a Fold Zandura) a začal s nimi koncertovat. Learning to Breathe také přineslo skupině San Diegskou hudební cenu za „Nejlepší popové album“, „Nejlepší dospělé alternative umělce“ a „Nejlepšího popového umělce“. Také měli jednu nominaci na Grammy. Skupina se pomalu začínala svým hudebním stylem i vystupováním přibližovat mainstreamu.

Poté v roce 2002 vyšel populární film s Mandy Moore, A Walk to Remember (Dlouhá cesta). Switchfoot, coby Mandyina oblíbená skupina měli několik písní na soundtracku k filmu a zpěvák Jon Foreman si zazpíval s Mandy Moore duet.

Uvedení tohoto filmu přineslo Switchfoot ještě více pozornosti. Někdy v té době také zkrachovala jejich nahrávací společnost Re: think a Switchfoot podepsali smlouvu na pět alb s Red Ink and Columbia.

Poté v roce 2003 vydali svůj obrovský hit, The Beatiful Letdown, s nímž zazářili na hudební scéně; všude vyprodávali koncerty a jejich alba byla na mnoha místech k nedostání. Album se prodávalo velmi dobře a překročilo 2 000 000 prodaných kopií, v čele s hity Dare You to Move a Meant to Live.

Mezi lety 2003 a 2005 za něj také Switchfoot obdrželi několik cen, například vyhráli Dove Awards v kategorii Rocková nahrávka roku (Ammunition), Současné rockové album roku, Současná rocková nahrávka roku (Meant to Live), Umělec roku, Krátké hudební video roku (Dare You to Move) a Současná rocková nahrávka roku (Dare You to Move). Skupina také vyhrála San Diego Awards za Nejlepší popové album roku a Píseň roku (Dare You to Move).

V roce 2004 Switchfoot vydali dlouho očekávané DVD shrnující všech osm let jejich existence, Switchfootage. Switchfootage obsahovalo krátký film, scény ze zákulisí a exkluzivní interview. Po tomto DVD vydali Switchfoot další, své první live DVD jménem Live in San Diego. Toto DVD nahráli ve svém rodném městě a slavili s ním velký úspěch; stalo se platinovým a vyhrálo Dove Award za Dlouhostopážní hudební video roku.

The Beautiful Letdown se dostalo na 16. místo v Billboardu a Top Internet Album žebříčcích a na první místo v křesťanských Top Christian Album žebříčcích. V roce 2003 se také Switchfoot objevili v několika večerních televizních pořadech, jako například u Jaye Lena a Davida Lettermana a také několikrát na MTV.

S vydáním alba Beatiful Letdown začala skupina projevovat snahu se „neškatulkovat“ a chtěli se zbavit nálepky „křesťanská rocková kapela“. “Jsme křesťany, co se týče víry, ale ne žánru,“ říká baskytarista Tim Foreman. „Jako skupina,“ vysvětluje, „se snažíme o Sokratovský přístup, kdy pokládáme hodně otázek. Myslím, že spousta lidí velmi rychle odpovídá, aniž by se někdo na cokoliv ptal.“

Ne všichni tento postoj kapely schvalovali a hodně lidí se bálo, že se snaží pouze více zalíbit. Switchfoot byli nicméně s tímto krokem úspěšní a podařilo se jim neodehnat své křesťanské fanoušky a přiblížit se těm ostatním.

„Jako hudebník bych od posluchače chtěl jedinou věc, a to aby si pustil CDčko, zavřel oči a a zapomněl na všechno ostatní,“ říká Jon Foreman. „Nejspíš se mi tenhle sen nesplní, ale já poslouchám hudbu od spousty různých lidí a myslím, že existuje někdo s otevřenou myslí, kdo může poslouchat jakýkoliv druh hudby.“

V roce 2003 začal se skupinou koncertovat kytarista Drew Shirley (původně ze skupiny All Together Separate). Díky nabitému koncertnímu programu byli Switchfoot prakticky stále na cestách a kluci si uvědomili, že pokud se chtějí posunout blíže novému albu, musí to udělat prostě „cestou“. Začali tedy psát a nahrávat nové kusy za jízdy a někdy hráli právě napsané písně pro živé posluchače na koncertech.

„Na téhle nahrávce to byli nejvíce právě fanoušci, kdo si vybíral, jaké tam budou písně,“ vysvětluje Jon Foreman. Skupina využila této příležitosti, aby si vyzkoušela nové kusy naživo a zjistila tak reakci publika. „Už podle nějakého druhého refrénu jste mohli celkem s přesností vidět, jak to s písní vypadá. Pokud se na vás lidi dívají s takovým tím zvláštním nechápavým výrazem, je na čase zasednout zpátky k psacímu stolu,“ směje se Jon.

Reklamní kampaň nového alba byla obrovská a Switchfoot v roce 2005 vytvořili DVD názvem Feet Don't Fail Me Now, které obsahuje vtipný záznam členů kapely a spekulace o tom, jak by mělo vypadat jejich nové album.

Rok 2005 byl opravdu nabitý. Do skupiny byl oficiálně přijat Drew Shirley, Switchfoot také poprvé uspořádali Bro-Am, dobročinný surfařský závod (kde musí každý během svého zahřívacího kola udělat alespoň jeden trik switchfoot – tj. změnit směr a jít proti vlně) spojený s koncertem skupiny. Výtěžek z této akce byl věnován místním charitativním organizacím.

Díky prvnímu z dnes již každoročně konaných Bro-Amů, který se konal v červenci 2005, byly získány peníze pro skupinu s názvem Care Home, neziskovou organizaci, která poskytuje pomoc teenagerům v problémech nebo bez domova po celém státě San Diego. Akce měla obrovský úspěch a „přesáhla všechna naše očekávání,“ řekl Jon Foreman.“Byl jsem neustále šokován úrovní surfování. Přišly i takové legendy jako Tom Curren nebo mladé hvězdy jako Derek Blockleman. Děti z Care House se učily surfovat a hrát na kytaru oni mě zase učili tančit. Ještě jednou díky všem, kteří pomohli uskutečnit tento náš sen."

Po akci se konala after party v místním klubu. Během party se rozdávaly dárky na rozloučenou a proběhl koncert Swtchfoot.

V roce 2005 založili kluci lowercasepeople.com, webové stránky a časopis o hudbě, umění a sociální spravedlnosti. Lowercase people byl inspirován návštěvou skupiny v jihoafrických vesnicích (ta byla také inspirací pro píseň The Shadows Proves the Sunshine). To, že viděli sirotčince plné kojenců, jejichž rodiče zemřeli na AIDS, že se setkávali se sirotky na ulicích a že se setkali s dětským sborem Kuyasa Kids přivedlo Switchfoot k založení této ambiciózní organizace. Vydali CD sboru Kuyasa Kids (k dispozici na stránkách časopisu i skupiny www.switchfoot.com) Děti tak mohou pomoci získat peníze pro své komunity. Lowercase people se pyšní i úspěšnou kolekcí oblečení.

Přes velmi naplněné léto vydali Switchfoot v září 2005 své páté album, Nothing Is Sound (stále k dostání na dvou discích) a tak prudce stoupla jejich úspěšnost v hitparádách (poprvé dosáhli třetí příčky) a jejich popularita rychle vzrostla. Nothing Is Sound se dostalo na první místo v hlavní křesťanské a internetové hitparádě.

První skladba alba Stars (píseň Happy Is A Yuppie Word byla původně zařazena jako první skladba, ale byla zaměněna když ji vydavatel označil za příliš temnou) získala obrovskou popularitu a šestnácté místo v americké moderní rockové hitparádě. Jejich klip byl nesmírně populární, objevovali se v něm členové kapely hrající pod vodou. „Potopili jsme bicí. Vypadalo to surrealisticky.“

Album se setkalo s potížemi, po intenzivním nárůstu prodeje (Zlatá edice vyšla již tři měsíce po prvním vydání) to přispělo k jeho propadu. Některá CD byla chráněna před kopírováním a obsahovala varovaní před stahováním hudby do iPodů a před možností nainstalovat si takto do počítače virus. Zklamaný Tim Foreman, který soucítil s fanoušky, napsal na stránky vydavatelství Sony projev proti přehnané ochraně a poskytl fanouškům detailní pokyny jak ochranu obejít. Jeho vzkaz byl ale okamžitě smazán vydavatelstvím Sony. Avšak album stále bylo opatřeno přísnou ochranou a i když Sony později vydalo novou přepracovanou verzi alba, mnozí z fanoušků se ke koupi stavěli zdráhavě. I přes tyto nepříjemnosti kapela vyhrála ocenění GMA za „Krátké hudební video roku“ (Stars) a Jon Foreman vyhrál „ASCAP Impact Award“ za velký úspěch a vliv svých písní na mainstreamovou rockovou hudbu. U příležitosti Nothing Is Sound Fall Tour také kluci spustili Daily Foot, foto deník z cest. Když podzimní turné skončilo, dali si kluci kýženou přestávku a vydali single „We Are One Tonight“ spolu s klipem. Píseň si ale v žebříčcích nevedla příliš dobře. V únoru skupina (s legendárním producentem Stevem Lillywhitem) nahrála píseň jménem Awakening. Poté se v březnu 2006 vydali na Spring Tour a k potěšení všech fanoušků se Awakening objevila na jejich setlistu. Spring Tour také fanouškům představil zbrusu nový Oficiální Switchfoot Podcast, video deníček z cest. Ten se dá zdarma stáhnout z iTunes a obsahuje pohledy do zákulisí, sestřihy z koncertů a rozhovory (najdete jej i na youtube).

Kapela se vrátila z úspěšného jarního turné a začaly kolovat různé zvěsti o nahrávání nového alba. Jon tyto dohady potvrdil v pátém podcastu a později řekl, že by skupina ráda vydala nové album koncem roku. Kluci také řekli, že neměli v úmyslu nahrát celé album, ale po nějakém čase stráveném ve studiu zjistili, že už ho vlastně celé mají. Ve snaze být stále v kontaktu se svými fanoušky, nainstalovali Switchfoot do svého studia webkameru, aby jim umožnili bližší pohled na nahrávání nového alba (čímž z nás všech udělali „šmíráky“ ;)). Webkameru si všichni velmi rychle oblíbili, až nakonec přílišné množství diváků shodilo server. To bylo nicméně rychle vyřešeno a brzy na to skupina dokončila nahrávání v San Diegu. Poté se vydali do LA (webkameru vzali s sebou!) aby tam dokončili mixování a provedli finální úpravy. Album (nazvané „Oh! Gravity“) bylo hotové sedmého srpna. Switchfoot také uspořádali soutěž , kde mohli fanoušci soutěžit o výlet do San Diega a hrát na kravský zvon na jejich novém albu. Dále také vydali zdarma píseň pro fanoušky nazvanou „Daylight to Break“.

V následujících měsících, Switchfoot zveřejnili název jejich nového alba (Oh! Gravity) a plánovali, kdy ho vydají. Chtěli album vydat v listopadu, ale nakonec bylo datum posunuto na 26. prosince. Album si vedlo velmi dobře (18. místo na Bilboard charts) a stalo se hitem. Kluci za toto album posléze dostali ohodnocení San Diegské album roku. K singlu „Oh!Gravity“ a písni „Awakening“ kluci také vytvořili klipy.

Byl zde ale jeden problém – celé natáčení „Awakening“ si kluci platili z vlastní kapsy a nikdo z vydavatelství Sony jim nepomohl. Ačkoli to fandové celý ten čas nevěděli, tenhle krok signalizoval odchod Switchfoot od Sony.

V červnu roku 2007 Switchfoot pořádali již 3. Každoroční Bro-Am. Jenže zrovna v tu chvíli se olej nedopatřením vylil do vod Moonlight Beach, kde se Bro-Am konal, takže kluci nemohli uspořádat oblíbenou surfařskou soutěž. Každopádně rychle vymysleli nějaké míčové hry a situaci tak zachránili. I bez surfařské soutěže Switchfoot nakonec vydělal přes 40,000 $ na dobročinné účely.

V létě 2007, Jon Foreman začal pracovat na postranním projektu nazvaném „The Real SeanJon“ se svým kamarád Seanem Watkinsnem z kapely Nickel Creek. Později změnili jméno na Fiction Family. Začal také pracovat na svých sólových projektech a na konci července, Switchfoot začali zpracovávat nápady pro nové album. Jon také představil svoji myšlenku o čtyřech EP's nazvaných Podzim, Zima, Jaro a Léto.

10. srpna roku 2007 skupina přes svoji myspcace stránku oficiálně ohlásila, že „po několika rocích, kdy jsme se snažili, aby vše s Columbií fungovalo jsme oficiálně rosekli naše závazky se Sony, abychom mohli tvořit hudbu nezávisle.“

Kapela nastartovala svoje vlastní vydavatelství nazvané Lowercase people records. „Našim cílem bylo odstranit bariéru mezi našimi posluchači a našimi písněmi,“ píše Jon na oficiální YouTube stránce skupiny. „V hudbě jsme se chtěli dostat do míst, která jsme zatím ještě nenavštívili. Chtěli jsme utvořit více rozdílnou sbírku hudebních projektů, kterou bychom více ovládali. Protože hudba hraje velmi rozhodující roli při spojování lidí z celého světa, chtěli jsme být součástí vydavatelství, které se přímo věnuje společenským věcem a které je více ohleduplný vůči životnímu prostředí. Lowercase People Records je náš pokus dělat takové věci a snad i víc. Lowercase People je náš pokus lépe sloužit této komunitě, která nás podporuje skrze tyto dlouhá léta. Jako kapela máme celý náš život tento sen: nemít žádné hranice při tvorbě písní ani při způsobu, kterým je budeme šířit. Takže tohle od nás můžete očekávat... během příštích pár měsíců vydáme několik odlišným projektů, které vyvrcholí novým Switchfoot CDčkem, které určí kdo jsme v nové, nezávislé éře."

Kluci začali krátce na to budovat v San Diegu nové nahrávací studio.

Na podzim roku 2007, kapela jela na „Appetite for Construction“ tour, kde jeden dolar z každé vstupenky šel na charitativní organizaci Habitat for Humanity. Celá tour vydělala přes $100,000 dolarů a představila také úplně první píseň, kterou kluci nahráli u Lowercase people record, nazvanou Rebuild. Jon Foreman píseň napsal spolu s Mattem Thiessen z kapely Relient K. Písničku jste si mohli zadarmo stáhnout, ale spolu s písní jste také mohli něco přispět na Habitat For Hummanity. Také jste jim mohli osobně přijet a pomáhat.

V listopadu Jon vydává své první EP (Podzim) a v lednu 2008 vydává své druhé EP, Zima. Obě EP se setkaly s pozitivním hodnocením a Zima vyhrála 1. místo na „iTunes Top Selling Albums Chart“ (seznam nejprodávanějších alb). Podzim se v těchto statistikách umístil na 8. místě.

Na jaře 2008 se kapela připojila ke společnosti To Write Love On Her Arms. Jde o neziskovou organizaci která se zaměřuje na poskytování naděje a pomoci pro mladé lidi, kteří zápasí s problémy jako deprese, drogová závislost a pokusy o sebevraždu. Kluci ji podpořili ve speciální Up In Arms turné. Jon také vydal jeho Jarní EP.

V létě Jon dokončil své sezónní EPčka (EP Léto se dostala na 10. příčku v nejprodávanějších albech) a spolu s ostatními se přesunuli do nově dokončeného studia, aby zde mohli pracovat na jejich novém albu.

4. Bro-Am se konal v červnu a vydělal $60,000 pro organizaci Stand Up For Kids.

Plán pro brzkou budoucnost je nové Switchfoot CD (plánované na léto 2009). Kluci v létě na podzim znovu spustili webkameru, takže jsme měli možnost sledovat je přímo při práci. Nyní už mají hotový tracklist a zřejmě mají nahrané i všechny písně.

Celá tato biografie byla překopírována s laskavým souhlasem autorů z české Switchfoot fan stránky Archivováno 18. 2. 2009 na Wayback Machine.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Switchfoot na Wikimedia Commons
• Switchfoot oficiální stránka
• Nejrozsáhlejší zahraniční fanouškovská stránka
• Česká Switchfoot fan stránka Archivováno 18. 2. 2009 na Wayback Machine
• Switchfoot na Myspace
• Switchfoot na Facebook
• Oficiální Bro-Am stránka
• Internetový Switchfoot obchod
• Switchfoot fóra
• Switchfoot Podcast
• Oficiální Jon Foreman stránka
• Oficiální Fiction Family stránka