Sverdrupovy ostrovy

Sverdrupovy ostrovy jsou severní části Ostrovů královny Alžběty v autonomní provincii Nunavut v Kanadě. Ostrovy jsou situovány v Severním ledovém oceánu, západně od Ellesmerova ostrova, mezi 77 ° a 81 ° severní šířky a 85 ° a 106 ° západní délky.

Sverdrupovy ostrovy
Pobřeží Sverdrupovy ostrovy
Geografie
Poloha79° s. š., 98° z. d.
Rozloha66 000 km2
Země
StátKanada
ProvincieNunavut
Obyvatelstvo
Počet obyvatel8 - 12 v letním období
Hustota zalidnění0,000015/km2
Etnikavědečtí výzkumní pracovníci
norská meteorologická stanice Isachsen, foto z roku 1974

Historie

Ostrovy jsou pojmenovány po norském polárníkovi Ottovi Sverdrupovi, který tuto oblast mapoval mezi roky 1898 a 1902 na lodi Fram. Ostrovy nalezl neobydlené, ačkoliv je možné, že na nich čas od času pobývali Inuité.

Sverdrup tyto ostrovy zabral pro Norsko, ale norská vláda o ně až do konce 20. let 20. století neprojevila žádný zájem. Až roku 1928 začala hlasitě vznášet své územní nároky. Byla to reakce na postoj vlády Spojeného království, která odmítala uznat nároky Norska na ostrov Jan Mayen v Arktidě a na Bouvetův ostrov v Antarktidě.

11. listopadu 1930[1] norská vláda uznala svrchovanost Kanady (která tehdy byla zámořským územím Spojeného království) nad Sverdrupovými ostrovy a na oplátku britská vláda uznala svrchovanost Norska nad ostrovy Jan Mayen a Bouvet.[2]

Geografie
Svedrupovy ostrovy uvnitř červeného rámečku. Vyznačena výzkumná stanice MARS

Největšími ostrovy jsou ostrov Axela Heiberga, Ellef Ringnes Island, Amund Ringnes Island, Cornwall Island, Graham Island, Meighen Island, King Christian Island a Stor Island. Souostroví také zahrnuje množství menších ostrovů. Jediné obydlené místo je Isachsen na Ellef Ringnes Island, což byla během let 1948 až 1978 meteorologická stanice s posádkou. Na ostrově Axela Heiberga se nachází McGill Arctic Research Station, která je obydlena jen během léta.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sverdrup Islands na anglické Wikipedii.

  1. Berton, Pierre. The Arctic Grail: The Quest for the North West Passage and the North Pole. Toronto: Random House of Canada Ltd., 1988, p. 629
  2. "Norsk polarhelt ville bli hemmelig agent" Archivováno 29. 3. 2008 na Wayback Machine from aftenposten.no, 19 April 2007, in Norwegian

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.