Svatojánské slavnosti Navalis

Svatojánské slavnosti Navalis jsou slavnosti sv. Jana Nepomuckého, které se konají každoročně 15. května v Praze, v předvečer svátku světce. Výraz navalis je přejatý z latinského označení lodní hudbyMusica navalis in honorem Sancti Ioannis Nepomuceni (Lodní hudba k poctě sv. Jana Nepomuckého).

Závěrečný ohňostroj na Navalis
Gabriela Demeterová na Navalis 2016
Navalis 2017

Dějiny

5. května 1627 se v Praze konalo první hudební vystoupení na lodích u příležitosti přenesení ostatků sv. Norberta do Strahovského kláštera. V následujících desetiletích se vodní hudby konaly pouze při výjimečných událostech.

1683 přibyla na Karlův most socha Jana Nepomuckého, který ještě v té době nebyl svatořečen.

15. května 1715 v 16 hodin se konaly první Svatojánské vodní slavnosti u příležitosti zahájení beatifikačního procesu Jana Nepomuckého. Oslavy pořádal řeholní řád křižovníků s červeným srdcem. V Čechách měl již jen jeden řeholní dům, a to právě Na Františku, na Starém Městě pražském, v místech, kam na vltavský břeh dle starobylého podání dospěla mrtvola umučeného Jana Nepomuckého. Cyriaci tehdy tělo vylovili a uložili ve svém klášterním kostele sv. Kříže Většího. Tento klášter v 17. a 18. století velmi intenzivně rozvíjel kult sv. Jana Nepomuckého. Nejpozději do roku 1416, kdy odtud byly ostatky světce odneseny do pražské katedrály.

Prvním dirigentem slavností, "muziky na šífích" byl P. Kristian Felber. Produkce začínala i končila střelbou z hmoždířů. Skoro každý rok se hrála nová hudební skladba. Několik jich zkomponoval Šimon Brixi, otec proslulého Františka Brixy. Karlův most byl vždy ozdoben tisíci svíček. Konala se velká procesí na most česká i německá. Od d roku 1715 vyplulo každý podvečer dne 15. května několik lodí plných hudebníků, zpěváků, kněží i hostů aby provozovali či byli účastni "hudby na lodích" (musico navalis). Slavností se od počátku účastnilo tisíce poutníků.

V roce 1721 beatifikační proces byl ukončen prohlášením Jana za blahoslaveného, následujícího roku byl zahájen kanonizační proces a ten byl ukončen svatořečením.

V roce 1729 proběhlo svatořečení svatého Jana. Velkolepé slavnosti trvaly 8 dní (8. - 16. října). V lodích poblíž sochy sv. Jana Nepomuckého hrálo 300 hudebníků, osm sborů trub a koltlů. Vše doprovázeno ranami z třiceti hmoždířů ze Střeleckého ostrova. Slavnosti navštívilo statisíce lidí.

V roce 1743 se této slavnosti zúčastnila císařovna Marie Terezie, tři dny po své korunovaci za českou královnu, která se uskutečnila 12. května. Slavnost sledovala z okna kláštera Křižovníků s červenou hvězdou.

15. května 1781 zorganizovali cyriaci své poslední svatojánské lodní hudby (musicae navales), nedlouho před zrušením svého kláštera Josefem II., k němuž došlo 4. srpna 1783.

V roce 1785 spláchla povodeň malý kostelíček, postavený nedaleko mostu na pískovém nánosu nad hladinou Vltavy.

Lodní hudby proběhly prý ještě roce 1787 a pak pod vedením pražských ostrostřelců čtyřikrát, a to 12. července 1794, 26. července 1794, 28. května 1798 a 4. listopadu 1798. Za Josefa II. byly oslavy přerušeny, ale v první polovině 19. století opět obnoveny. Při stém výročí svatořečení v roce 1829 byly slavnosti opět velkolepé.[1]

Od roku 1840 se kolem sochy stavělo lešení na způsob kaple a kolem sochy hořelo několik set lampiček. Při soše býval přistaven i varhanní pozitiv.

1862 Hlahol a další pěvecké spolky poprvé nesly národní prapory Prahou na Střelecký ostrov

1866 Na svátek sv. Jana Nepomuckého byly demonstrace proti pruskému králi před vypuknutím války[2]

15. května 1868 byla slavnost spojena s položením základního kamene Národního divadla.

1870 Na oslavy svatojánské byla uspořádána velká hospodářská výstava

15. května 1881 na Slovanském ostrově (Žofín) uspořádal slavnost spolek Hlahol.

1917 Na svátek sv. Jana Nepomuckého uspořádali krajané v Chicagu velkou manifestaci za národní samostatnost[2]

V roce 1921 zanikly oslavy u sochy sv. Jana Nepomuckého Jánském náměstí (dnes Curieových). Socha se stala po převratu obětí vandalismu a přesunuta ke kostelu sv. Ducha v Dušní ulici.[3]

Slavnosti na Karlově mostě se ale udržely. V meziválečných letech 20. století pořádala oslavy "Jednota k pořádání národní slavnosti Svatého Jana Nepomuckého na Karlově mostě v Praze".

25. května 1957, u příležitosti festivalu Pražské jaro se vodní slavnost konala na parníku Děvín.

15. května 2009 se konalo první novodobé obnovené NAVALIS u příležitosti 280. výročí svatořečení sv. Jana. Slavnosti obnovil Zdeněk Bergman se svojí firmou Pražské Benátky.

Svatojánský spolek

Procesí na NAVALIS

Svatojánský spolek pořádá od roku 2014 Svatojánské slavnosti NAVALIS, ale věnuje se i osvětové a publikační činnosti. Svatojánské slavnosti NAVALIS jsou oslavou nejznámějšího českého světce, sv. Jana Nepomuckého, patrona všech lidí od vody. V předvečer svátku Svatého Jana Nepomuckého (na tzv. vigilii) se koná mše v katedrále, procesí a barokní vodní koncert na hladině Vltavy u Karlova mostu.

Spolek navazuje na činnost svatojánských bratrstev, která v minulosti organizovala slavnosti NAVALIS a jiné projevy úcty ke sv. Janu Nepomuckému.

Žehnání nové sochy sv. Jana Nepomuckého kardinálem Dukou na ostrově Vis

V červenci 2017 byla instalována nová socha sv. Jana Nepomuckého na ostrov Vis v Chorvatsku. Tuto sochu osobně požehnal kardinál Dominik Duka.

Spolek vydal brožuru "Základní pravdy křesťanské víry a morálky", s církevním schválením kardinála Dominika Duky.

Při příležitosti Svatojánských slavností NAVALIS spolek vydává CD se symfoniemi skladatele Kryštofa Marka ke cti tohoto světce.

Jubilejní 10. ročník obnovených slavností v roce 2018 byl výjimečný dovezením benátských triumfálních lodí bissone. Tyto lodě nikdy v dějinách neopustily Benátky.

Odkazy

Reference

  1. https://babylonrevue.cz/obnoveni-svatojanskych-slavnosti-navalis/
  2. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/gondola-slavnosti-navalis-benatky_1805141450_pj

Literatura

  • NOVÁK Vladimír, MAŠLANOVÁ Ludmila. Musicae naveles Pragenses. Praha: Národní knihovna v Praze, 1993. 178 s. ISBN 80-7050-151-0.
  • BITNAR Vilém, PROCHÁZKA Karel. Pragensia svatojánská. Praha: Výbor svatojánský, 1929, 195 s.
  • NOVOTNÝ Antonín. Staropražské sensace. Praha: Vladimír Žikeš, 1937, 183 s.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.