Svatý Jan Nepomucký jako almužník
Svatý Jan Nepomucký jako almužník je socha Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa asi z roku 1725, která stojí před jižním průčelím kostela svatého Ducha v Praze spolu s krucifixem z roku 1888.
Svatý Jan Nepomucký jako almužník | |
---|---|
Základní údaje | |
Autor | Ferdinand Maxmilián Brokoff |
Rok vzniku | 1727 |
Kód památky | 38165/1-9 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Popis | |
Materiál | pískovec |
Umístění | |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′23,94″ s. š., 14°25′13,39″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Podstavec sochy původně stál na Jánském náměstí (dnešním náměstí Curieových) před kostelem svatého Kříže Většího. Tento raně gotický kostel byl součástí kláštera, který patřil řádu Křižovníků s červeným srdcem (cyriakům). Jan Nepomucký zde byl v roce 1393 pohřben. Asi v roce 1396 bylo jeho tělo přemístěno do katedrály svatého Víta.[1][2] Kostel stával naproti kostelu svatého Šimona a Judy a byl v roce 783 zrušen a v roce 1890 zbořen.[3] Na jeho místě stojí budova základní školy čp. 886.
Sochu nechal postavit probošt kláštera Jan Mändl ze Steinfelsu (proboštem 1717-1730) a podle ní se začalo náměstíčku říkat Jánské.[4]
Socha svatého Jana byla místem svatojanských pobožností. Při stavbě příležitostné dřevěné kapličky pro svatojanské slavnosti byla původní socha před rokem 1878 zničena[5] a byla nahrazena současnou Brokoffovou sochou, která předtím stávala před staroměstským kostelem svatého Mikuláše.[4]
Popis
Socha Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa zobrazuje svatého Jana Nepomuckého v méně obvyklé podobě jako almužníka. Světec nemá své obvyklé atributy: pět hvězd a krucifix.
Je umístěna na soklu, datovaném z roku 1727. Letopočet je uveden ve dvojí podobě. V textu na přední straně v podobě chronogramu (IIIIMVCIVDVLIVLI = MDCLLVVVVIIIIIII) a na zadní straně soklu arabskými číslicemi.
Na soklu jsou tři reliéfy ze života svatého Jana, které zobrazují jeho umučení, nalezení a pohřbení. Nápis na přední straně soklu:
Překlad:
Poctě blahoslaveného Jana Nepomuckého, u nás po neštěstích svých slavně pohřbeného.[5]
Socha je kulturní památkou číslo 38165/1-9 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Galerie
- Prostranství před jižním průčelím kostela svatého Ducha, Praha, Staré Město.
- Detail sochy
- Detail sochy
- Přední strana soklu.
- Reliéf na levé (západní) straně soklu - umučení svatého Jana.
- Reliéf na pravé (výchdní) straně soklu - pohřbení svatého Jana.
- Letopočet 1727 na zadní straně soklu.
Odkazy
Reference
- Svatý Jan z Nepomuku | Katedrála. www.katedralasvatehovita.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ŠKODA, Eduard. Pražské svatyně. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-098-5. S. 180.
- Klášter cyriaků s kostelem sv. Kříže Většího. Integrovaný informační systém archeologických pramenů Prahy [online]. ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, Praha, v. v. i. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého. Svazek II. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. Dostupné online. Kapitola Socha sv. Jana Nepomuckého na sv.-Janském námestí, s. 479.
- Ladislav Hanyk, Ctirad Matyska, Ondřej Santolík a Jakub Velímský. SAXA LOQVVNTVR : Latinské nápisy u českých a moravských svatojánských soch.. geo.mff.cuni.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online.
- GLÁSER, Petr. Restaurátorský průzkum a záměr. Kamenná socha sv. Jana Nepomuckého v Široké ulici v Praze na Starém Městě. Drahoraz: Petr Gláser, 2017. Dostupné online. NPÚ ÚOP v hlavním městě Praze, Signatura svazku: RZ 358.
- VOKATÝ, Pavel. Sv. Jan zrestaurován. Lidové noviny. 11. 04. 2020, roč. XXXIII, s. 20. ISSN 0862-5921.
Literatura
- VOKATÝ, Pavel. Sv. Jan zrestaurován. Lidové noviny. 11. 04. 2020, roč. XXXIII, s. 20. ISSN 0862-5921.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatý Jan Nepomucký jako almužník na Wikimedia Commons
- Brokoff Ferdinand Maxmilian: Sv. Jan Nepomucký jako almužník [online]. Galerie Hlavního města Prahy [cit. 2020-04-13]. Dostupné online.