Sv. Anna Samotřetí z Chebu

Plně plastická socha z lipového dřeva 72 × 26 × 17 cm, vzadu rovně seříznutá. Vzácně se zachovalo původní zlacení a polychromie, včetně inkarnátů. Chybí postava Ježíška a zápěstí ruky Panny Marie. Restaurovali D. Blažková (1961, 1972) a J. Živný (1986). Inv. č. P 12.[1]

Sv. Anna je zobrazena v kontrapostu s vykročenou pravou nohou, jejíž koleno vystupuje pod řasením pláště. K její levé noze se tiskne malá postava Marie, která vzhlíží ke svému synovi na pravé zdvižené ruce sv. Anny. Z postavy Ježíška se zachovalo pouze torzo nohy. Kompozice v uzavřeném kubickém tvaru vychází z kresby Albrechta Dürera z doby kolem r. 1500 (Budapešť). Anna má na sobě těsný živůtek zdobený řasením a plášť s kapucí. Má mladistvý obličej s nevýraznými rysy, rovným nosem a semknutými rty.

Marie je zobrazena jako mladá dívka v těsném šatu, s rukávy prostřiženými podle dobové módy. Její dlouhé vlasy, splývající na zádech až k pasu, zdobí nevysoká korunka.[1]

Sv. Anna, babička Ježíška a matka Panny Marie, byla uctívána v hornických městech v Krušnohoří jako patronka rodiny a ochránkyně manželství. S rozvojem kultu sv. Anny souvisí také získání jejích ostatků z ostrova Rhodos saským kurfiřtem Fridrichem Moudrým (r. 1493).[2] Socha pravděpodobně pochází z některé saské dílny v okruhu Freibergu.[1] Na Chebsku nemá žádné vazby k předchozí místní tvorbě a nejbližší paralely se nacházejí v severozápadních Čechách.[3] Sochy spojuje zejména podobný obličejový typ a detaily ostře řezané drapérie. Chebská socha sv. Anny hypoteticky mohla souviset se vznikem nového poutního místa sv. Anny v Horním Pelhřimově (Ober Pilmersreuth, zanikl v 50. letech), uváděného v dokumentech chebských měšťanů z roku 1519.[1]

• Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
• Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975