Světce (Tachov)

Světce (německy Heiligen[2]) je část okresního města Tachov. Nachází se na severozápadě Tachova. Prochází zde silnice II/199. Je zde evidováno 18 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 48 obyvatel.[4] Ve Světcích sídlí střední průmyslová škola.

Světce
Jízdárna ve Světcích
Lokalita
Charakterčást města
ObecTachov
OkresTachov
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°48′10″ s. š., 12°36′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel48 (2011)[1]
Katastrální územíTachov (21,18 km²)
PSČ347 01
Počet domů16 (2011)[1]
Světce
Další údaje
Kód části obce302538
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světce leží v katastrálním území Tachov o výměře 21,18 km2.[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1636.[6]

Pamětihodnosti
Jízdárna na pohlednici z roku 1914

Najdeme zde ruiny bývalého paulánského kláštera, jehož historie sahá do středověku. Klášter zanikl v roce 1786, později ho odkoupil šlechtický rod Windischgrätzů a snažil si zde vybudovat honosné sídlo. Kníže Alfred I. Windischgrätz v letech 1858–1861 poblíž kláštera začal budovat zámek, který však nikdy nedokončil.

Nechal zde postavit také novorománskou jízdárnu, která se zachovala do dneška.[7] Jízdárna s unikátním dispozičním řešením je národní kulturní památkou. Jedná se o největší českou jízdárnu, kterou v rámci střední Evropy překonává pouze Španělská dvorní jízdárna ve Vídni. Stavba přestala být k původnímu účelu využívána po druhé světové válce. Rozsáhlá rekonstrukce zchátralé stavby proběhla v letech 2000 – 2001.

Do centra Světců k monumentální jízdárně vede od tachovského Husmannova mlýna údolím řeky Mže 2,3 km dlouhá Knížecí alej, kterou nechal v roce 1791 vysázet kníže Josef Mikuláš Windischgrätz. Památné stromořadí původně tvořilo 481 dubů, jasanů, javorů, jírovců, lip, olší a vrb.[8] Na počátku 21. století se počet stromů, mezi nimiž převažují javory a olše, snížil na 409.[9]

Drobnými kulturními památkami jsou ve Světcích boží muka u silnice k Tachovu a dřevěný holubník v areálu bývalého mlýna.

Galerie
  • Paulánský klášter
  • Jízdárna (detail)
  • Pohled do historie
  • Knížecí alej
  • Holubník po rekonstrukci

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 262.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-24.
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 336.
  7. MÁLEK, Tomáš. Opomíjené skvosty: rozpadající se sen knížete Windischgrätze a neuvěřitelná jízdárna Světce. lidovky.cz [online]. 2020-08-03 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online.
  8. Knížecí alej v Tachově [online]. AOPK ČR [cit. 2020-08-10]. [drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=9041 Dostupné online].
  9. Knížecí alej Tachov [online]. Praha: Arnika, 2017 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.