Suspenzní polymerizace

Suspenzní polymerizace se dělí na dva druhy podle tvaru částic vznikajícího polymeru. Při kapkové polymerizaci je polymer rozpustný v monomeru a vytváří se hladké průhledné kapky. Při práškové polymerizaci se polymer nerozpouští v monomeru a částice polymeru jsou nepravidelné.[2] Vzhled polymeru je možné změnit přidáním kapaliny nerozpustné v kapalné fázi reakční směsi, čímž se změní rozpustnost polymeru v monomeru, čímž lze také ovlivňovat poréznost produktu.[3]

Velikost částic polymeru může být od 100 nm do 5 mm, záleží na rychlosti míchání reakční směsi, objemovém zlomku monomeru, koncentraci a vlastnostech použitého stabilizátoru a viskozitě reaktantů, což lze popsat touto rovnicí:

${\displaystyle {\bar {d}}=k{D_{v}\cdot R\cdot \nu _{m}\cdot \epsilon \over D_{s}\cdot N\cdot \nu _{l}\cdot C_{s}}}$

kde d je průměrná velikost částic, k v sobě zahrnuje vlivy tvaru nádoby, D_v je průměr reakční nádoby, N je rychlost míchání, ν_m je viskozita monomeru, ν_l je viskozita kapalné fáze, ε označuje napětí mezi fázemi a C_s je koncentrace stabilizátoru. Požadované velikosti částic se obvykle dosahuje změnou rychlosti míchání.